Vesnice, o níž se říká, že patří mezi oskerušové velmoci. To jsou Prakšice na Uherskohradišťsku

Kostel v Prakšicích
Kostel v Prakšicích

Dominantou obce je kostel svatého Krista Krále. Přesto Prakšice patří mezi obce, jejíž až ikonický vzhled dotvářejí stromy a nádherná okolní příroda.

Do Prakšic mě přivedla zvědavost a taky doporučení turistů nadšených z krajiny, v které leží. Okouzlila je jednak příroda Vizovické vrchoviny, a pak Prakšická vrchovina. To je jeden z šesti přírodních parků Zlínského kraje. Vznikl v roce 1999 a východní část Prakšic je jeho součástí. Lokalita ještě patří do Vizovické vrchoviny. Znalci ji popsali jako krajinu s vynikajícími podmínkami pro mnoho teplomilných druhů rostlin a živočichů. Podle nálezů tam žije asi 120 druhů obratlovců, z toho téměř čtyři desítky zvláště chráněných. Dokonce se tam daří i kudlance nábožné, ta už patří do kategorie bezobratlých. 

Jedna část Prakšické vrchoviny se jmenuje Vinohrady. Je to vlastně obydlená čtvrť vesnice nebo spíš ulice. Proto jsem chtěla vědět, jak její název souvisí s pěstováním révy vinné. Dozvěděla jsem se, že nejstarší zmínky o vinohradnictví v Prakšicích jsou z 15. století.

Uhbrodsko-silnice Prakšice. UB na kopci 200m od skládky

Vinohrady prý nesloužily jenom k pěstování hroznů. Na začátku 18. století, když řádila morová epidemie, tam Prakšičtí odváželi lidi nakažené smrtelnou chorobou. Stejným způsobem řešili i epidemii cholery v polovině 19. století. Pak přišel vinný mor a pěstování révy vinné v Prakšicích skončilo. Místo vinic lidé začali vysazovat ovocné sady a vinohradnické búdy přestavovali na rodinné domky. Tak asi vznikla čtvrť Vinohrady. Je sice na periferii obce, ale obklopená krásnou přírodou.  

Další kapitolou Prakšic jsou stromy. O vesnici se říká, že patří mezi oskerušové velmoci. Nejvíce jich údajně roste právě ve Vinohradech. Oskeruše, neboli Jeřáb oskeruše, v místním nářečí „oskoruša“, je stromem Slovácka a málem se na něho zapomnělo. Díky skupině nadšenců se vrací zpět do krajiny. V Prakšicích mají i památný strom. Je to planá hruška, známá jako planuše. Je vysoká asi 13 a široká přibližně 3,5 m a roste u kostela. Podle objemu kmene tam mohla být vysazená v polovině 18. století. Tenkrát v místě stála dřevěná kaple sv. Václava. Koncem třicátých let minulého století byl na jejím místě vybudovaný kostel svatého Krista Krále. Do současné podoby byl přestavěný na začátku třetího tisíciletí. Mluví se o něm jako o dominantě Prakšic.

Spustit audio
autor: Věra Hotařová

Související