Dokladem bohaté historie Zástřizel jsou kamenné základy tvrze. Odhalili ji při výstavbě školy

Zástřizly jsou starobylá obec v údolí Litavy na severozápadním úpatí Chřibů. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349. Zdejší lokalita však byla osídlena již v dobách dřívějších, což dokazují ojedinělé nálezy šňůrové keramiky a keramiky z období popelnicových polí.

Vladykové nebo páni ze Zástřizel či Zástřizl. Že jste o nich už mnohokrát slyšeli při návštěvách hradů, zámků a jiných památek na Moravě? Ve středověku jim patřilo několik desítek sídel, třeba i buchlovické panství. Pocházel jejich rod skutečně ze stejnojmenné malé, řekla bych nenápadné vesničky v podhůří Chřibů? To byla moje první otázka, když jsem do Zástřizel na Kroměřížsku přijela a část obce jsem si prohlédla. Nenašla jsem totiž nic, co by nasvědčovalo, že v ní jeden z nejstarších moravských panských rodů skutečně žil. Historie na mě dýchla snad jenom z chátrajícího areálu bývalého lihovaru, ale ten se mi zase nezdál tak starý jako zmiňovaný rod. Že to byl lihovar, to jsem se dozvěděla až dodatečně. Vlastně zároveň s odpovědí na moji otázku.

Jiří Jilík a Bořek Žižlavský, autoři několika publikací o Chřibech, mně potvrdili, že Zástřizlové z vesničky skutečně pocházeli. Zmínka o nich se poprvé objevila v listinách z roku 1349. Přibližně ve stejné době se podle dalších písemností rod rozdělil do několika větví, usadil se na mnoha místech Moravy a vládl více než 400 let.

Dokladem bohaté historie Zástřizel jsou kamenné základy tvrze. Odhalili ji při výstavbě školy

Letecký pohled na obec Zástřizly

Zástřizly jsou starobylá obec v údolí Litavy na severozápadním úpatí Chřibů. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349. Zdejší lokalita však byla osídlena již v dobách dřívějších, což dokazují ojedinělé nálezy šňůrové keramiky a keramiky z období popelnicových polí.

V Zástřizlech měli vladykové tvrz, v které žili. Zanikla asi koncem 16. století. Dnes ji připomíná jenom vyvýšené místo ve středu obce u bývalé školy. Právě při její výstavbě na konci 19. století dělníci narazili na kamenné schody, dveřní práh, taky svazek zrezavělých klíčů a střepy z hliněného a kamenného nádobí. Znalci artefakty ohodnotili jako předměty používané nižší šlechtou, to Zástřizlové byli, s dodatkem, že jejich obvyklým obydlím byla zemanská tvrz. To co z ní zůstalo, je jediným hmatatelným a zároveň lehce přehlédnutelným důkazem o existenci rodu v Zástřizlech. Z pohledu moravských dějin je to vlastně velice významná vesnice a mělo by se o ní mluvit s patřičnou úctou.  

V obci je ještě jedna památka, technická. Koncem 30. let minulého století, těsně před vypuknutím II. světové války byla zpuštěna výstavba plánované Baťovy dálnice. Ta nebyla nikdy dokončena. Velkolepý projekt připomíná most nad polní cestou na severním okraji Zástřizel a další pozůstatky jsou takřka po celém kraji.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.