Zlámanec na Uherskohradišťsku se pyšní jednou z nejstarších oskeruší na jihovýchodní Moravě

Příjezdová silnice, tedy její hlavní část, vede přes celou vesnici až ke hřbitovu. Právě odtud měla pokračovat dál. Procházela by přes zalesněný kopec do Šarov a pak až do Zlína. Tak to plánovali představitelé obce během první republiky. Výstavba dokonce začala kácením stromů v úseku dlouhém několik desítek metrů. V této fázi taky skončila. Práce přerušila 2. světová válka a po jejím skončení se v budování už nepokračovalo. Pokus o prodloužení silnice připomíná úvoz zarostlý stromy a poslední verze projektu z roku 1948. Ručně rýsovaný plán je v dnešní době jistě zajímavým památným dokumentem.

Zlámanec zůstal dál obcí na konci světa s jedinou příjezdovou komunikací, i když i ta měla namále. Na začátku vesnice nad ní ujížděl svah, pokud by se utrhl, zavalil by silnici a ves by byla odříznuta od okolí. Svah už je zpevněný, vjezd do Zlámance bezpečný a na svém místě mohl zůstat i památný vyřezávaný dřevěný kříž ze sedmdesátých let 19. století. V obci mají taky několik zajímavých staveb lidové architektury a jednu přírodní raritu, která se dostala i do obecního znaku.

Je to Antoškova oskeruše. Traduje se, že na mapách starých dvě stě let byla zakreslena jako vzrostlý strom, a proto se považuje za jednu z nejstarších na jihovýchodní Moravě. Stojí osamoceně na zlámanecké louce a nedá se přehlédnout. Skoro 5 metrů tlustý kmen je dutý, větve pokroucené, některé i proschlé. Před lety do ní uhodil blesk a zapálil ji. Od té doby je v ní dutina, do které by se vešlo i několik lidí. Strom i přes tento velký šrám dál roste, už je vysoký 9 metrů, a často má i bohatou úrodu oskeruší. Proto je větévka s plody v jedné části obecního znaku, ve druhé je zlámané kolo. Mluví se o něm v jedné místní pověsti.  

O Zlámanci se psalo už koncem 14. století, a až do konce 17., kdy se stala součástí uherskobrodského panství, ji vlastnilo několik desítek majitelů. Každý po sobě něco zanechal, jestli to byly i cesty, to v pamětech uvedené není, ani v těch novodobých. Lidé o zprůjezdnění obce nestojí. Zvykli si na klid a krásnou přírodu v okolí.