Žítkovské bohyně prý dokázaly přivolat lásku, uzdravit nemoci nebo najít zloděje. Poslední z nich byla Irma Gabrhelová
Žítková na česko-slovenském pomezí je známá především takzvanými žítkovskými bohyněmi. Poslední z nich byla Irma Gabrhelová. Narodila se kolem roku 1904, a protože to byla nejstarší z dcer praktikující bohyně, přešlo toto řemeslo na ni. Lidé z blízkého i vzdáleného okolí se k ní dlouhá léta obraceli o radu a pomoc.
Se spisovatelem Jiřím Jilíkem si o ní i jejím umění povídala redaktorka Českého rozhlasu Zlín Andrea Kratinová.
Související
-
Ochranáři skoupili pozemky v kraji bohyň v Žítkové. Chtějí bránit komerci
Český svaz ochránců přírody vykoupil za pomoci sbírky Místo pro přírodu pozemky v přírodní rezervaci Hutě u Žítková v Bílých Karpatech
-
Nejenom bohyně, ale i skály z doby ledové, hluboké lesy a Horenka Chabová. To je magická Žítková
V Žítkové je mimo jiné Skaličí se spoustou skal a obrovských kamenů. Je to pozůstatek doby ledové.
-
Na Janúšově usedlosti v Žítkové na Uherskohradišťsku začala oprava historické roubené stodoly.
Čtveřice tesařů by ji pomocí původních nástrojů a řemeslných postupů měla obnovit do konce letošních prázdnin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
![ze_světa_lesních_samot.jpg ze_světa_lesních_samot.jpg](https://zlin.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/30211a0c09767f56cedafa33e6481497.jpg?itok=KWqo-X-T)
![](https://zlin.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/1cbf078c2113e4a20ba2b4185c2821e2.jpg?itok=FkhfJLo4)
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.