Železnice do Velkých Karlovic má už více než stoletou historii, prosadili si ji místní hospodáři a starostové

Čtěte také

Projděte si s námi Velké Karlovice po stopách Doktora Martina

Na Vsetínsku jsem si vytipovala čtyři nádražní budovy, ve Vsetíně, v Rožnově pod Radhoštěm, Valašském Meziříčí a Velkých Karlovicích. Nakonec jsem dala přednost té karlovické z roku 1908. Rozlohou jedna z největších obcí na Valašsku i v České Republice v Chráněné krajinné oblasti Beskydy se zalíbila i filmařům. Natáčeli v ní seriály Doktor Martin, Strážmistr Topinka nebo pohádku Největší dar. Roli v nich dostala i tamní nádražní budova. A není to klasická valašská roubenka, ale typizovaná výpravní budova, jaké s označením 16/H na přelomu 19. a 20. století stavěla společnost Rakouských státních drah ve stanicích místních tratí. Jednak to vyšlo levněji, a taky to byla jednotná vizitka železniční společnosti. V té době byla postavená určitě více než stovka „šestnáctek“, u nás i v okolních zemích bývalé Rakousko-uherské monarchie. Dodneška jich zůstalo jenom několik desítek.  

Jak si představit budovu 16/H? Jako patrový dům s kancelářemi a dvěma čekárnami v přízemí a byty v patře. Zvenku na straně kolejiště má vyvýšený středový štít, boční křídla a krytý vstup. Nádraží ve Velkých Karlovicích bylo a je koncovou stanicí místní dráhy Vsetín – Velké Karlovice. Výpravní budova i trať byly zprovozněné koncem roku 1908.

O výstavbě budovy a jejím provozu moc záznamů není, zato o budování místní dráhy, nebo jak se říkalo lokálky, se hodně mluvilo i psalo. Debaty začaly už koncem 19. století. Především tamní průmyslníci a hospodáři zatoužili po jednodušší dopravní obslužnosti. Starostové obcí zase po lepším spojení se Vsetínem i okolním světem. Do té doby museli všichni spoléhat na povozníky. V roce 1907 po získání koncese mohla stavba začít. Někde se majitelé pozemků bránili výkupům nebo hodně spekulovali o ceně a docházelo i ke kuriózním situacím. V místním tisku se psalo: „Zeměměřiči byli benevolentní, trať odkráčeli podle přání občanů nebo starostů, aby neřezala celky polí, proto byly na trati zákruty.“  Překážky byly a musely být nakonec vyřešené a jednokolejná železnice byla v krátké době postavená.

První vlak ze Vsetína do Velkých Karlovic vyjel 2. 12. 1908. Zpočátku jezdil 3x denně. Na trase dlouhé necelých 30 km bylo přes deset zastávek. Cesta měla trvat 1,52 hod., jenomže často to bylo i více než dvě hodiny. Vlak sice vozil lidi, ale součástí soupravy byly i nákladní vagóny, takže často posunoval, a tím se zdržel. V zimě několikrát nedojel vůbec kvůli závějím, jindy mu zase došla pára.

Trať i nádražní budova přečkaly obě války i krizová období a fungují dodnes. Spoj si oblíbili turisté. Do Velkých Karlovic jezdí sportovat, poznávat tamní památky nebo relaxovat. Cesta vlakem krásnou krajinou je příjemným začátkem výletu.

Hezký den přeje Věra Hotařová