Kroměřížské nádraží svého času vítalo i Františka Josefa I. a cara Alexandra III., od dob jejich setkání se takřka nezměnilo

Historie železniční dopravy v Kroměříži začala v roce 1879 vznikem akciové společnosti pro stavbu dráhy Kroměříž – Hulín. Železnice i stanice v Hulíně byly vybudované už v roce 1841 a dopravu do Kroměříže zajišťovaly dvojspřežní dostavníky. Koncem 60. let 19. století si proto Kroměříž nechala vypracovat projekt na stavbu soukromé spojovací dráhy do Hulína. Kvůli přísným předpisům o budování železnic a taky nedostatku financí zůstalo nakonec jenom u plánů.

Teprve po vydání nového zákona v roce 1880, ve kterém byly mírnější podmínky pro budování vedlejších tratí, požádala akciová společnost Kroměřížská dráha o koncese na stavbu. Když koncem července téhož roku povolení dostala, byl už v místě budoucí stanice připravený materiál. Trať dlouhá 7,5 byla hotová během několika měsíců včetně téměř 20 nezbytných můstků a propustků. Ve stejnou dobu bylo vybudované i nádraží. Na stavbu, kterou řídil kroměřížský architekt Ladislav Mesenský, darovalo město pozemek v hodnotě 33 tisíc zlatých. 28. listopadu 1880 byl provoz na dráze slavnostně zahájen. 1. prosince začaly jezdit nákladní vlaky a za dva týdny fungovala i osobní doprava.

Nádražní budova stojí v kroměřížské stanici téměř v nezměněné podobě dodnes. Dokazuje to i dobová fotografie. A protože v Kroměříži platí pravidlo, že historické domy bez výrazných novodobých úprav patří na seznam Městské památkové rezervace, stala se její součástí i nádražní budova. Dvouposchoďový přes 80 metrů dlouhý objekt ještě před několika lety vypadal poněkud omšele, ale po rozsáhlé rekonstrukci a modernizaci celé stanice, září do všech stran, odkud je vidět. Jaké je dispoziční řešení budovy a jaké služby nabízí cestujícím, to si jistě umíte představit. Mnohem zajímavější jsou některé momenty z historie.

Mimořádná událost se odehrála 24. srpna 1885. Do stanice přijel speciální vlak s císařem Františkem Josefem I., doprovázela ho manželka Alžběta, korunní princ Rudolf a další hosté. Hned druhý den dorazil do Kroměříže carský vlak. V něm byl ruský car Alexandr III. s chotí Marií Fedorovnou a carevičem Nikolajem, i oni měli početný doprovod. Do dějin se návštěva vepsala jako „Setkání vladařů“. Hlavní důvod schůzky zůstal utajený, zato Kroměříž se ocitla v centru pozornosti celé Evropy. Po třech dnech delegace odcestovaly a opět z kroměřížského nádraží. 

Z dějin kroměřížské stanice za pozornost stojí i personální obsazení v roce 1920. Provoz nádraží zajišťovala více než stovka lidí ve 23 profesích. Hlavou byl pochopitelně přednosta stanice, ale kromě staničních či dopravních úředníků a úředníků čekatelů měl k ruce taky oficiantky, písaře, lampáře, skladištní a staniční sluhy a hlavně přes čtyři desítky vrchních průvodčích.

Hezký den přeje Věra Hotařová

nádraží Kroměříž, výpravní budova|foto:Dalibor Glück, ČTK