Zapomenuté strážce valašských hranic připomíná kniha. Portáši měli větší vliv i působnost

O historii zapomenutých strážců hranic na Valašsku, jejichž kořeny sahají až do 17. století, pojednává nová kniha Portáši. Historie a tradice.

Knihu napsal ji Daniel Drápala z Ústavu evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Kniha z univerzitního nakladatelství Munipress shrnuje 20 let jeho výzkumu a ukazuje, že portáši měli větší vliv a působnost, než se obecně myslí.

Slavnostní uvedení díla je součástí pořadu Portášskými chodníky na Soláň.
Jedna z nejstarších českých bezpečnostních organizací vznikla v roce 1638, tedy v době třicetileté války, pod označením Věrní Valaši.

Připomínka historie. Strážci valašských hor portáši budou mít stanici v Rusavě.

Portáši na letních slavnostech

Rusava na Kroměřížsku se chystá vybudovat portášskou stanici. Jejím prostřednictvím by připomněla portáše jako známé strážce valašských hor.

"Přes oblast tehdy procházela různá vojska a docházelo navíc k valašským povstáním - někteří Valaši spolupracovali s proticísařskou stranou a pomohli například vyplenit Kroměříž," uvedl Drápala. Úkolem strážců bylo zklidnit situaci na hranicích.

Jako sbor byli portáši definitivně ustanoveni v roce 1717. Hlídali rozsáhlé území horského hraničního pásma mezi Moravou a Uhrami, díky řadě úspěšných zásahů je zvali na pomoc při mimořádných situacích.

"Chytili několik lupičů a zbojníků v okolí Černé Hory na Blanensku, zasahovali proti přepadávání na poštovní cestě mezi Vyškovem a Brnem," uvedl Drápala. Před bitvou u Slavkova portáši doprovázeli ruské vojenské oddíly a sloužili jako vojenská policie.

Sbor byl zrušen v roce 1830, později jeho činnost nahradili četníci.

Zvonice na Soláni
autor: Libor Netopil

Související