Za seznámení Jiřího Lábuse s Milošem Formanem můžou Tlučhořovi

V pořadu Na pohovce Jožky Kubáníka se mluvilo o humoru a hosty byli jedni z nejpovolanějších: Jiří Lábus a Iva Janžurová.

Čtěte také

Traduje se, že když Jiří Lábus studoval na DAMU, dostal jednou trojku z herectví, protože dělal všechno jinak než ostatní. Už tehdy bylo tedy jasné, že umění improvizace je mu vlastní. Potvrdil to i v televizní sérii zábavného pořadu „Kouzelník“, v show Ruská ruleta nebo v nekonečném seriálu Rodinka, který 30 let vysílal Český rozhlas Dvojka a jeho epizody stále nabízí na svých webových stránkách.

Proto nemohl chybět na pohovce Jožky Kubáníka u tématu humor. V rozhovoru prozradil i něco málo ze soukromí, například to, že s Milošem Formanem se seznámil právě díky Tlučhořovic Rodince. Právě tu totiž Milošovi přivezli ještě na kazetách synové z Česka a Milošovi se tento humor tak líbil, že se rozhodl duo Kaiser-Lábus poznat osobně.

Druhým hostem pořadu Na pohovce Jožky Kubáníka byla herečka, které byl smysl pro humor také nadělen vrchovatě – Iva Janžurová. „Každý gag má až matematické pravidla,“ tvrdí paní Janžurová o tom, jak dělat legraci. „Spontánnost ale umlčet nejde,“ dodává.

Má Iva Janžurová nějaký „trenažér“, na kterém si humorné scénky zkouší? Po kom z rodičů má Jiří Lábus smysl pro humor a jaké žertíky připravuje pro své známé a kolegy? I to se dozvíte v záznamu pořadu.

Další záznamy i pozvánky na vysílání Jožky Kubáníka najdete na https://rozhl.as/Kubanik.

Na pohovce Jožky Kubáníka: O humoru

ra leží na smrtelné posteli a pozve si k sobě manžela Izáka. „Už brzo odejdu z tohoto světa, mám poslední přání,” říká tiše před vydechnutím. „Chci, abys na pohřbu šel za rakví s mojí maminkou.” Nastalo dlouhé ticho, Izák se začal ošíval a pak mu to nedalo. „Dobře slibuji, ale chci, abys věděla, že budu mít zkažený celý den.”

Tohle je jedna z anekdot, které jsem se v poslední době upřímně zasmál. Pobavila vás taky? A co vás na ní vlastně rozesmálo? Před lety totiž proběhl na jedné britské univerzitě výzkum, který zjistil pozoruhodnou věc. Když deseti lidem řeknete vtip a deset lidí se mu zasměje, otázkami, co přesně je pobavilo, zjistíte, že každý se smál něčemu jinému. Někdo způsobu vyprávění, jiný poentě, další si vybavil něco z vlastního života. Důležité ale je, že jsme rozpoznali ten pocit, který vlastně nejde moc popsat. Humor.

Vysokoškolský profesor a psychholog Jiří Šípek říká, že humor nám pomáhá nahlédnout na situace z odstupu a vidět je odlehčeněji. „Když řeknete vtip v kontextu, ve kterém je úcta, ohled a humatita a publikum je naladěno stejně jako vy, tak se můžete smát čemukoliv,” říká pan profesor.

Humor ale může být i formou obrany. Také jste si všimli lidí, kteří se pořád smějí? Možná se jen bojí toho, co sami v sobě zažívají, a tak se chichotají, aby to celé vypadalo, že jsou nad věcí. Už dávné arabské přísloví říká: „člověk se směje, aby nemusel plakat.”

A taky tady máme humor, který slouží jako zesměšnění někoho jiného. Nemám argumenty? A přesto chci zvítězit? Uhodím na citlivé místo a budu se tvářit, že jde o humor. „To je už podpásovka,” říká profesor Jiří Šípek.

autoři: Jožka Kubáník , Český rozhlas Zlín
Spustit audio

Související