Vizovická vrchovina plná hřebenových tras s pohledy do malebných údolí láká všechny aktivní návštěvníky

Vizovická vrchovina, to je pořádný kus hornaté krajiny. Dlouhá je přes 70 a široká skoro 40 km. Jejími sousedy jsou kromě Moravskoslezských Beskyd všechna pohoří našeho regionu. Hostýnsko-vsetínská hornatina, Javorníky, Bílé Karpaty a Chřiby. Vlní se mezi nimi od Vsetína, samozřejmě přes Vizovice, až ke Strážnici, to už je v Jihomoravském kraji.

Dokonce část Kunovic a Uherského Hradiště patří do Vizovické vrchoviny, taky Uherský Brod, Napajedla, Otrokovice, Zlín. Směrem na východ pak Luhačovice, Slavičín a Bojkovice, tato města jsou zároveň součástí CHKO Bílé Karpaty.

Chráněné úseky má i samotná Vizovická vrchovina. Pod dohledem jsou celkem tři lokality. Největší je Přírodní park Vizovické vrchy. Všimli jste si toho nepatrného rozdílu v názvu? Pojmem Vizovická vrchovina se označuje celé pohoří, ale Vizovické vrchy, to je úřední název pro vytýčené území kolem města Vizovice.

Čtěte také

Žluté, okrové a hnědé až čtyři metry dlouhé rampouchy jsou zimní okrasou Pulčínských skal

Na seznamu přírodních památek jsou ještě Želechovické paseky u Zlína a Prakšická vrchovina mezi Uherským Hradištěm a Velkým Ořechovem. Každá z těchto oblastí má specifické přírodní hodnoty, ať už jsou to lesy, louky, pole, vinice, staré sady, vzácné rostliny nebo živočichové. Podle znalců jsou významné krajinářsky i ekologicky.

Jistě nemusím zdůrazňovat, že výrazným centrem Vizovické vrchoviny jsou největší moravské lázně Luhačovice s mnoha prameny léčivé minerální vody. Byly objeveny už v 17. století. Prameniště s léčivou vodou jsou i na jiných místech Vizovické vrchoviny, často vyvěrají i ve vyšších polohách. Třeba Maleniska u Provodova. Jinak pro zajímavost, jenom ve Vizovicích je jich přes deset a na dalších místech v okolí města jsem napočítala skoro stovku pramenů a studánek.

Studánku jsem objevila i pod kopcem Klášťov nedaleko obce Vysoké Pole. S více než 750 m n. m. je to nejvyšší hora Vizovické vrchoviny a taky nejvýznamnější. Je na ní jedno z největších pravěkých hradišť na Moravě. Místo je opředené řadou bájí a mýtů, často až hrůzostrašných.

V minulosti se pár badatelů pokoušelo zjistit, proč má takovou pověst. Do podrobného výzkumu území se pustil až zlínský archeolog Jiří Kohoutek v roce 2006. Je po něm pojmenovaná i naučná stezka, která areálem vede. Na horu Klášťov se podíváme příště.