Václav Havel se svým bratrem Ivanem ve Zlíně prožívali šťastné dětství, vzpomíná historička
Ve středu 18. prosince uplynulo osm let, co zemřel poslední československý a první český prezident Václav Havel. O jeho vztahu ke Zlínu hovořili hosté pořadu Den ve Zlínském kraji.
Málo se ví, že dědečkem Václava Havla byl Hugo Vavrečka - ředitel firmy Baťa a že Václav i se svým bratrem Ivanem měli tedy ke Zlínu blízký vztah. A k městu byli tak nějak napojeni. „Byl napojený prostřednictvím svého dědečka Huga Vavrečky, který působil od roku 1932 jako ředitel firmy Baťa, a myslím si, že podle fotografií, které se dochovaly tady Václav, i jeho mladší bratr Ivan strávili šťastné dětství,“ prozradila historička Miroslava Štýbrová. Podle ní Ivan Havel rád vzpomínal, že s Václavem k dědečkovi často jezdili, třeba v létě.
Čtěte také
Hodně času trávili společně ve Vavrečkově vile ve zlínské místní části Mokrá. „V roce 1946 byla vila Hugo Vavrečkovi zabavena, musel se vystěhovat. Stal se z ní dětský domov. Potom v roce 1996 se přihlásila rodina Havlova jako restituenti. Bylo tam šest podílů a jeden z nich vlastnil i Václav Havel,“ uvedla historička.
Ten se svého podílu vzdal ve prospěch města Zlína. „Měl ale podmínku. Vila se nesmí prodat a musí zůstat určena k veřejným účelům, což se bohužel nestalo,“ dodala. V roce 2004 proto podle ní Václav Havel požádal o vyplacení pokuty dle smlouvy. Vila se prodala soukromému majiteli za necelých 24 milionů korun.
Na Václava Havla zavzpomínal ve vysílání Českého rozhlasu Zlín také jeho kamarád a disident Stanislav Devátý. „V podstatě nás propojila Charta 77, protože jsme zjistili, že jsme na seznamech. Tak jsem se také propojil s Václavem Havlem a začal jsem častěji jezdit do Prahy, kde jsme chodili do různých lokálů a hospod, kde jsme probírali všechno možné. Politikou počínaje až po to, co bychom vlastně měli dělat proti tomu systému, aby se změnil,“ zavzpomínal Devátý.
Podle Devátého Václav Havel jezdil také často do Zlína. „Tenkrát tady byl naposledy v roce 1987,“ vzpomněl. Tehdy se prý s několika dalšími lidmi sešli ve Vizovicích. „Vašek tehdy přijel vlastně proto, že jsem měl dělat mluvčího charty,“ doplnil Stanislav Devátý.
První setkání s Václavem Havlem bylo podle něj rozpačité. „Já jsem jej samozřejmě znal jen z rozhlasu a při tom prvním setkání jsme začali hovořit o politických záležitostech a on mě fascinoval, protože každý měl nějaký svůj názor, a on byl schopen to všechno dát dohromady a udělat z toho esej,“ zavzpomínal Stanislav Devátý.
Celý rozhovor s historičkou Miroslavou Štýbrovou a disidentem a kamarádem Václava Havla Stanislavem Devátým si můžete poslechnout ze záznamu nebo v našem audioarchivu.
Související
-
Stráně a zalesněné kopce v podhůří Vizovických vrchů tvoří dominantu Želechovic nad Dřevnicí
Zelené a zalesněné plochy zabírají více než polovinu celého katastru Želechovic nad Dřevnicí, a několik částí území je na seznamu chráněných přírodních památek.
-
Tady na Valašsku, co je křivé, nebo nepovedené, tak tomu říkáme mrváně, dozvěděly se děti v Rožnově
V rožnovském skanzenu etnografové připomínají vánoční zvyky. Do roubených chalup ve Valašské dědině se za poznáním vydali žáci základní školy ve Fulneku.
-
Skryta v zeleni zahrad, že je z ní zdaleka vidět jen hroty kostelních věží. Taková je obec Zašová
Obec je značně rozsáhlá, rozkládá se od Rožnovské Bečvy až k vrcholkům Veřovických vrchů. Její severní hranici lemují vrchy Trojačka a Huštýn. Součástí je též obec Veselá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
