Uherské Hradiště, které každoročně nabízí Letní filmovou školu, volí často filmaři i pro natáčení svých snímků
Jaké filmy nebo seriály se točily v Uherském Hradišti? V kterých filmech můžete vidět například místní bývalou věznici, náměstí nebo Smetanovy sady? Prozradíme v reportáži.
V Uherském Hradišti mají k filmu hodně blízko, vždyť už od roku 1975 se tam pravidelně koná Letní filmová škola a díky historickým památkám je i jedním z hodně fotogenických měst vhodných pro kinematografii. Taky si už zahrálo v několika snímcích a seriálech. Filmaři si tam pro natáčení vytipovali skoro tři desítky lokalit. Nevynechali ani areál bývalé, nechvalně proslulé věznice.
Čtěte také
V roce 1949 se v ní natáčela podstatná část budovatelského snímku Velká příležitost, v režii K. M. Walló. Je o mladém muži, který pracoval ve firmě Baťa, selhal a skončil ve vězení. Po amnestii od prezidenta Gottwalda se dostal na svobodu a proměnil se v uvědomělého pracovníka. O šedesát let později v roce 2009 se věznice stala dějištěm thrilleru Klíček. Děj postavený na příběhu dvou mladých lidí ze současnosti líčí události, které se v ní odehrávaly v 50. letech minulého století. Ze stejné doby je i další filmové drama, do kterého se hodily záběry z uherskohradišťské věznice, snímek z roku 1990 Jen o rodinných záležitostech. Pár scén se v ní točilo i pro seriál Četnické humoresky.
Nejkvalitnějším filmovým počinem natočeným v Uherském Hradišti byl podle odborníků snímek Žert Jaromila Jireše z konce 60. let. Bylo to zároveň jedno z nejlepších Jirešových děl, získal za ně i mezinárodní ocenění. Příběh podle stejnojmenného románu Milana Kudery o muži, který se vrátil do rodného města, aby se pomstil za křivdy z minulosti, vznikal v létě 1968. Proč Jireš zvolil právě Uherské Hradiště, nikdy nevysvětlil, ale při výběru míst pro záběry měl šťastnou ruku. Jedna ze scén se odehrávala u morového sloupu na Mariánském náměstí, další se točily ve Smetanových sadech u Slovácké búdy, před radnicí na Masarykově náměstí, v uličce Josefa Stancla či v Prostřední ulici. Odtud pochází záběr chlapce na cválajícím bílém koni. Do hlavních rolí režisér obsadil Josefa Somra, Luďka Munzara, Janu Dítětovou a další. Ve filmu si zahrál i Hradišťan, tehdy ještě s primášem Jaroslavem Staňkem. Do kin se černobílý snímek dostal v roce 1969 a v srpnu 1971 skončil v trezoru, tam byl do roku 1990.
Sonáta pro Zrzku, to je další film, v kterém dostalo Uherské Hradiště velký prostor. Režíroval ho Vít Olmer. Autorem námětu byl Vojtěch Vacke, známý uherskohradišťský spisovatel, scénárista a dramatik, otec herce Slováckého divadla Davida Vackeho. Příběh o dívce Petře, která se musí rozhodnout, jestli se bude věnovat klavíru, nebo fotbalu v chlapeckém družstvu, je z roku 1980. Na Uherské Hradiště filmaři nezapomněli ani při natáčení komediálního seriálu Slovácko se nesúdí. Do historického centra na Masarykovo náměstí zasadili scénu, kdy strýček Pagáč na jarmarku prodává kozu.
Hezký den přeje Věra Hotařová
Související
-
Filmaři natáčí ve Zlíně nový film s názvem Dvě slova jako klíč
V ulicích Zlína se opět pohybuje filmový štáb. Režisér Daniel Svátek si město vybral pro natáčení nového snímku Dvě slova jako klíč.
-
Obec, která neunikla pozornosti filmařů. Ve Zdislavicích-Troubkách se točil film Requiem pro panenku
Dominantou Zdislavic je zámek, jeho současnou architektonickou podobu mu dali Dubští. Nedaleko svého sídla si nechali postavit rodinnou hrobku.
-
„Už si na ty průšvihy moc nevzpomínám,“ usmívá se člen klukovské party z Vlčnova
Asi každý zná slavný film pro děti z poloviny 80. let minulého století Pětka s hvězdičkou, který se natáčel ve zlínském filmovém studiu. Postavy vycházejí z reálných osob.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka