Středeční Noční linka: Televize a vy

20. listopad 2024

21. listopadu se slaví Světový den televize. Jaký je váš vztah k tomuto médiu? Dovedete si představit, že byste televizi neměli? Jaké pořady vás nejvíce zajímají? Zažili jste ještě dobu, kdy nebylo obvyklé mít doma televizor? Myslíte si, že je televizní vysílání na ústupu? Jak často sledujete televizní programy? Vzpomínáte ještě na televizní hlasatelky? Jak se podle vás změnilo televizní vysílání v průběhu času?

V prosinci 1996 vyhlásila Organizace spojených národů 21. listopad jako Světový den televize, připomínající datum, kdy se v roce 1996 konalo první Světové televizní fórum. Televizní společnosti po celém světě slaví 21. listopadu Světový den televize. Připomínají nám neustálou a intenzivní přeměnu televize do podoby, která nám přináší zážitek z veškerého videoobsahu.

Na vaše příběhy se v dnešní Noční lince z Prahy už teď těší Jana Chládková.

Své příběhy můžete volat do studia Českého rozhlasu na telefonní číslo 731 800 900 nebo napište na e-mailovou adresu: linka@rozhlas.cz, případně využjte webový formulář www.rozhlas.cz/linka.

milka.lorincova|Televizi pouštim na určité pořady rozhodně to není Čt .
Blanka|Dobrý večer všichni nespavci a paní Janičko. První televizi jsme měli kdyz mi bylo 8_10 let,samozřejmě černobílou. Vzpomínám na Štěpánku a jejího čertíka Bertíka ,na Pavlinu a její Kačenku. Bývaly krásné estrády s J. BOHDALOVOU a Dvořákem. Bývaly i krásné filmy,české i některé zahraniční. Na dnešní televizi se nedá koukat. Pouštím ji jen aby na mně něco mluvilo. Jinak mě moc nezajíma. Ať přepnu kam přepnu,tak to nestojí za nic. Úž aby bylo jaro a mohla jsem pracovat celý den na zahrádce. Zdraví Blanka z Přeloučska.
EVA Z LITVÍNOVA|DOBROU NOC PŘEJI VŠEM.15LET NEKOUKÁM NA TELEVIZI A UŽ JI TU ANI NEMÁM.A VŮBEC MĚ NECHYBÍ.POKUD MĚ NĚCO OPRAVDU ZAJÍMÁ,DOHLEDÁM NA INTERNETU.NEKONEČNÉ SERIÁLY,ZKRESLENÉ ZPRÁVY.....DĚKUJI NECHCI.POSLOUCHÁM RÁDIO.PŘI TOM SE DÁ ASPON NĚCO DĚLAT.
Bedřich|Dobrý večer já koukám na televizi ale spíš na hokej Nashledanou
Daniela z Prahy |Dobrý večer, jako dítě jsem chodívala za padesátník do Národního domu okresního města spolu s vrstevníky koukat se na pohádky v televizi, která měla obrazovku velikosti pohlednice. Bylo to nové medium a černobílé hýbající se obrázky se Štěpánkou byly zážitkem. Doma jsme si vlastní televizi pořídili až po mojí maturitě v roce 1960. Tenkrát neměl přístroj každý a vím, že sousedé, mladý manželský pár, k nám chodili na kurz tance. Vždycky se odhrnul koberec, zapnul televizor a sousedé tančili. Velkým zážitkem bylo krasobruslení, hokejové zápasy a pak i slovenské pondělní vysílání. Barevnou televizi jsme pořizovali v roce 1980. Postupem času se úroveň nejen televizních pořadů, ale především moderátorů zhoršuje. Mě osobně pobuřuje jak se každá reportérka »bavila« s tím či oním politikem, který se »bavil« s prezidentem jiné země. Cožpak je pejorativní sloveso hovořit, mluvit, diskutovat nebo kterékoliv jiné synonymum.?! Celý svět se BAVÍ o hrozné mezinárodní situaci. Další speciality!: O dvěmi, což každý užívá místo dvěma. a kdyby jsme místo kdybychom… to by se dalo psát příkladů! Dříve býval jazyk v televizi výkladní skříní. Dnes je to hospoda třetí kategorie. I tištěná média ztrácejí úroveň a o webových serverech ani nemluvím. Snad nejsou korektoři a všichni spoléhají na AI. Rodiny mých vnoučat televize doma nemají a já ji sice mám, ale už sleduji čím dál méně programů a vracím se k rádiu. Krásné sny přeje Daniela
Mirek z Rašov, nyní ze Semtěše|Zdravím paní Jano... Vlastně díky televizi Vás poslouchám. Mám ji jako kulisu při práci na počítači, různé historie a rodokmeny, a protože filmy a seriály nemusím, přeladil jsem na Pohodu. Jinak televizi moc nedám, maximálně tak AZ kvíz, Kde domov můj a hlavně počasí na Čt, zprávy zásadně NE... Bylo "temné" období před 10 lety, kdy díky absenci proudu byla televize tabu a jediným komunikativním prostředkem bylo rádio... Však víte... Takže televizi moc nedám, maximálně jako kulisu, aby tady nebylo ticho... Zdraví Vás i všechny , co jsou na příjmu, Mirek z Rašov, nyní ze Semtěše.
YVETA|Zdravím Vás, paní Janičko, a Nespavce. Pamatuji úplné začátky vysílání televize. Jestli mne paměť neklame, začala vysílat někdy okolo roku 1953-54. My doma televizor neměli, ale měla jsem spolužačku, jejíž tatínek byl opravář rádií a oni měli snad první televizi v obci. Bylo to takové velké rádio, které mělo na přední straně v horním levém rohu malou obrazovku. Hanička nás občas pozvala na pohádku. To byl pro nás svátek. První televizor, co jsme měli doma se jmenoval ATHOS. Byla to taková potvůrka, co strašně zlobila. Táta klečel před přístrojem, kroutil knoflíčky a my se snažili pochopit, o čem pořad je. Když jsem viděla v „Nekermannu“ poprvé barevný televizor, říkala jsem si, že bych ho jednou taky chtěla. No vidíte a dneska je to úplně normální a nedokáži si představit, že bych byla bez televize, protože smutno a člověku samotnému a televize je, když nic jiného dobrá zvuková kulisa, a pokud člověka něco rozzlobí, může si zanadávat a nikdo neodporuje. Dobrou noc.
Petra z Pardubic |Ještě chci dodat, že se občas podívám i na Šlágr. A na východočeskou televizi TV1. S pozdravem Petra z Pardubic
Helena|Na krasobruslení -Romanovci,Karol Divín, ale také na hokej,to se uhokej,to se u nás sešli sousedé, protože v té době neměl každý televizi..Dnes je pořadů asi 200
frantisek svaricek|DOBRÝ VEČÉR P.JANO A POSL.N.L.PRVNI TELEVIZOR U NÁS V KUBŠICÍCH MĚLI VAŠUTOVI,BYLO TO TAKV R.1954.JAKO KLUK JSEM SE TAM BYL TAKY PODÍVAT NA NĚJAKÝ PROGRAM,KULIL JSEM OČI NA TEN VYNÁLEZ.DNESKA UŽ MÁME NĚKOLIKÁTÝ TELEVIZOR.MÁM RÁD HISTORII,VESELOHRY,DECHOVOU HUDBU,RŮZNÉ CESTOPISY,FILMY O PŘÍRODĚ,NO A JINÉ ZAJIMAVÉ FILMY,TELEVIZE U NÁS JEDE OD RÁNA ,AŽ DO DOBY,KDY KONČI NOČ.LINKA.ZDRAVI FRANTIŠEK Z ŽIDLOCHOVIC.
Jana|Tv si nyní pouštím už jen o svátcích, protože jedině tehdy jsou tam pěkné pořady, ale jinak ji moc nemusím protože nic moc nenabízí a hlavně se k ní nedostanu i kdybych chtěla, protože ji stále okupují mí rodiče. Přijde mi jako žrout času, což rozhodně tak neviděl můj bývalý a tak díky jeho posedlosti tv nám to přispělo ke krachu vztahu, tak proto ta zášť....
Helena|Vzpomínám na r.1960,kdy otec koupil televozor Aleš, černobílý s 1 programem a anténou na střeše,potom byly programy dva.Koukali jsme na 3 chlapi v chalupě s hercem Lipský,to byl hlavní představitel,pak na
PAVEL ZE ŽIDLOCHOVIC|Dobrý večer všem posluchačům i Vám Jani, 15 let jsem bydlel bez elektřiny, takže jsem neměl pochopitelně ani televizi, té jsem si užil omezeně maximálně po návštěvách u kamarádů, ale nyní už tři čtvrtě roku mám k dispozici elektřinu a logicky tedy můžu mít i tv. Velmi si jí po té15leté tv absenci užívám a navíc se nám teď blíží svátky vánoční a silvestr, takže si budu užívat pohádek a všech zábavných pořadů plnými doušky. Takže tv je mou věrnou společnicí pro dlouhé chvíle, ale není v tom sama, protože se dělí s Českým rozhlasem a jeho pořadem Noční linka.
Sváťa z Brna|Dobrý a pohodový večer všem linkařům a i přátelům televize.Vám potom paní Jano tuplem..Televize vlastně prostupuje celým mým životem.První setkání bývalo v mém mládí , kdy vedoucí Elektro nechal hrát malou telavizi ve výkladu.Lidé si nosili ssebou židle , mnohdy byl plný chodník i část silnice a v určené dny jsme sledovali tehdejší programy.Televize bývala spojena s radiem , obrazovka byla malá a ke zlepšení obrazu se používala přídavná zařízení formou barevné folie , či naplněné nádoby vodou , která obraz zvětšovala.Televizní přijjimače se v určitém období museli dopředu objednat což znamenalo i čekání až dvě hodiny.A potom se televize , zpravidla jeden druh , mohla na výzvu odebrat.Na televizi mám i další vzpomínky.Zúčastnil jsem se několika soutěží ,avšak nebylo to vždy úspěšné.Od AZ kvízu přes Riskuji ,5 proti 5 , 1 proti 100,Znáte se ? až po Nejslabší máte padáka.O všech mám ve své Kronice zápis a uchovávám i video záznam.Také jsem napsal scénář soutěžního pořadu "1,2,3, teď" ale nebyl přijat .Jako člověk ,který se profesionálně zabýval kulturou pociťuji v současnosti nedostatek klasických pořadů jako byly operety , opery, činohry.Máme sice nepřeberné množství nabídek , ale ne vše je na dobré úrovni nejen námětu ,ale i výkonu herců.ale o tom bych mohl napsat další článek , tak nebudu brát nikomu iluze ale budu pečlivě volit ,co sledovat . Váš Sváťa
Michal Sedlák z Myšlína|Dobrý večer, vážení posluchači, dobrý večer, paní Chládková, rád Vás dneska v NL zase uslyším. Televizor dělá můj příbytek opravdovým domovem. Má své čestné místo v obývacím pokoji. Pouštím ho zpravidla jednou denně, abych zhlédl televizní zpravodajství. Televizní zpravodajství má totiž v sobě něco, co to internetové nemá, a špatně se mi ten rozdíl popisuje. Mám rád televizory s menší obrazovkou, obří ekrany na mě působí zbytečně mohutně. A mohutnost do svého domova nevpouštím. Nepatřím k lidem, kterým slouží televizní vysílání jako pozadí pro jiné domácí činnosti; pokud pořadu nemůžu věnovat plnou pozornost, televizor vypínám. Jako soutěžící jsem se několikrát účastnil natáčení televizních kvízů. Člověk nechce věřit, kolik kabelů musí překročit, než stane na scéně. Divák si ani neuvědomí, jak ostré je světlo, které pak na účinkující po celou dobu natáčení září. Existují lidé, kteří hrdě prohlašují, že doma televizi nemají. Úvahy o tom, do jaké míry se jedná o jakousi pózu a do jaké míry jsou skutečnými odpůrci, ponechme stranou. Nepopiratelným faktem je, že televize se stala opravdovým fenoménem. Střípky z mého dětství se blyští také odlesky televizní obrazovky. Proto mám televizi svým způsobem rád. A rozhlas rovněž. Dobrou noc. Michal (ročník 1984)
Další příspěvky

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.