Stavbu, která se rozpadala, zachránilo nadšení lidí. Janův hrad nad Vizovicemi znovu láká
V letech 1710 až 1713 nechal areál u Vizovic postavit hrabě Prokop Gervasius Gollen.
Vizovice na Zlínsku měly kdysi hrad. No hrad, on to byl hospodářský dvůr nebo jak se také někdy uvádí lovecký zámeček. Stál v lesích Vizovické vrchoviny na kopci s názvem Janova hora a lidé mu začali říkat Janův hrad. Zůstalo z něho jenom torzo a ještě před rokem 2013 to vypadalo, že rozpadlý objekt je odsouzený k úplnému zániku.
Třeba to bude znít jako pohádka, ale záchrana zbytků zříceniny přišla za pět minut dvanáct. Postarala se o to skupinka dobrovolníků z Vizovic. V roce 2013 založila spolek Janův hrad Vizovice a postupně bývalý Prokopovský dvůr upravuje. Prokopovský se jmenuje po svém zakladateli.
V letech 1710 až 1713 ho nechal postavit hrabě Prokop Gervasius Gollen. Gollenům v té době patřilo vizovické panství i se zámkem. Hrabě Prokop byl podle pamětních záznamů velmi činorodý. Kromě toho, že opravoval zámek, a nebyla to právě levná záležitost, pustil se současně i do budování hospod a také hospodářských objektů, které měly přinášet do šlechtické pokladny peníze. Jak říkáme dnes, měly být ziskové.
Jedním z nich byl i dvůr se stájemi a studnou ve skále na Janově hoře nad Vizovicemi. Na stavbě, k níž patřily i rozsáhlé pozemky, hrabě Prokop prý moc nešetřil. Stála přibližně 2 152 zlatých. Za tolik peněz se dal v 18. století vybudovat menší zámek. Prokopovský dvůr taky nebyl žádnou popelkou. Měl pověst luxusního sídla s nádherně vybavenými pokoji a díky tomu ho lidé přejmenovali na Janův hrad. Jenomže rozhazovačnost a život na vysoké úrovni přivedly hraběte Prokopa z Gollenu na mizinu. Dostal se do takových dluhů, že musel rozprodávat majetek. Janův hrad byl mezi prvními.
Z honosného loveckého sídla zůstala nakonec jenom panská ovčírna. Střídali se vlastníci, a jak to známe z historie, každý se nějakým způsobem podepsal na proměně areálu. Ještě v první polovině 19. století byl upraven na myslivnu. V té době ho vlastnili Stillfriedové z Ratenic.
V roce 1945 byl zestátněn, v 90. letech se dostal pod Lesní správu Luhačovice, objekt využívali i skauti. V roce 1995 vyhořel, shořela střecha a její nosná konstrukce a od té doby to šlo s bývalým Janovým hradem rychle s kopce. Podařilo se sice vypracovat studii nového zastřešení a dokonce i podat žádost o zapsání objektu do seznamu kulturních památek České republiky, leč marně. Stavba se na seznam nedostala, dál se rozpadala a taky začala zarůstat náletovými dřevinami. Přesto z ní zůstala ještě dost velká část, která stála za záchranu.
Další osud zříceniny už vzal do svých rukou spolek Janův hrad. Jeho členy napadlo, že zbylé stěny zakonzervují, obnoví studnu a upraví okolí. Je to sice běh na hodně dlouhou trať, ale daří se jim ji postupně zdolávat. Už je zastřešena část objektu. A na dřevěné střeše je navíc i malá vyhlídka. Místo se stává cílem místních i přespolních turistů a taky dějištěm zábavných akcí pro veřejnost. Z centra Vizovic je to k němu necelé tři kilometry, část trasy vede po červené turistické značce.
Související
-
Na půdě školy ve Vizovicích se ukrýval zaprášený šanon. Je to doklad o činnosti komunistů ve městě
Zápisky se týkají informací o adeptech pro vstup do komunistické strany.
-
Valašský poslanec Masaryk. Zakladatel Československa hájil zájmy lidi od Valmezu po Bojkovice
Zakladatel a první prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk zahájil svoji skvělou politickou kariéru na Valašsku, nebo přesněji další etapu své politické kariéry.
-
Kde ty Vizovice jsou, ptali se hudebníci. Teď je to hlavní město metalu s nejlepšími fanoušky
Ve Vizovicích začíná jeden z největších tuzemských hudebních festivalů Masters of rock, přijede znovu přes dvacet tisíc lidí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.