Rok s africkým morem prasat. Nemoc měly na Zlínsku dvě stovky divočáků

Ulovený divočák

Africký mor prasat se objevil na Zlínsku před rokem 27. června 2017

Fakta o africkém moru prasat:

- Africký mor prasat je akutní, vysoce nakažlivé onemocnění podobné klasickému moru prasat, jeho příznaky a průběh jsou však rychlejší. Nakažená zvířata téměř ve všech případech hynou. AMP se primárně vyskytuje v převážné části subsaharské Afriky, původním nositelem onemocnění bylo prase bradavičnaté, od kterého se klíšťaty přenesl na další prasata.

- Nákazou může onemocnět prase domácí i prase divoké, nákaza se dále šíří výměšky a krví, ale také kontaminovanými produkty živočišného původu. Virus je vysoce odolný, spolehlivě jej ničí vysoké teploty. Nákaza není nebezpečná pro lidi, pokud se však objeví v chovu, je třeba ho podobně jako u dalších zvířecích nemocí utratit a vyhlásit ochranné pásmo.

- Do Evropy, ale i Jižní Ameriky byl AMP z Afriky zavlečen už ve druhé polovině minulého století, na evropský kontinent se znovu dostal v roce 2007. Nákaza se tehdy objevila nejprve v Gruzii a odsud se rychle šířila do dalších zakavkazských republik, Ruska, na Ukrajinu, do Běloruska, Litvy, Polska a Lotyšska. V Evropě se dlouhodobě africký mor vyskytuje na Sardinii, jedná se však o izolovanou lokalitu, odkud se nákaza dále nešíří.

Africký mor prasat nezastavili ani policejní ostřelovači. Rozšířil se i mimo ohradníky

03390547.jpeg

Africký mor prasat se na Zlínsku podle České televize rozšířil mimo oblast ohraničenou ohradníky. Veterináři nemoc potvrdili u 6 divokých prasat mimo ohraničenou zónu.

- V ČR se dříve choroba nevyskytovala, ačkoli se předloni objevila v Polsku. První dva uhynulí divočáci s AMP byli v ČR nalezeni 21. a 22. června na kraji Zlína u areálu Krajské nemocnice Tomáše Bati. Tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) o výskytu nemoci informoval 27. června. Do letošního 11. června byla nemoc potvrzena u 212 zvířat, valná většina z nakažených prasat - přesně 200 - byla odhalena do konce letošního ledna.

- Po objevení nákazy přijaly orgány státní správy řadu opatření k tomu, aby se nemoc nešířila dále. Veterináři například vyhlásili ochrannou zónu se zákazem lovit a krmit divoká prasata, myslivci musí aktivně vyhledávat a hlásit uhynulé divočáky. Opatření se dotkla i chovatelů, kteří museli nahlásit všechna domácí prasata v hospodářství a ustájit je tak, aby nemohla přijít do kontaktu s divočáky.

- V polovině července stát nařídil intenzivní lov divočáků na celém území ČR, ovšem kromě ohniska nákazy, kde se lovit naopak nesmělo. Povoleny byly také dosud zakázané metody. Kolem ohniska nákazy byly vybudovány nejprve pachové a začátkem srpna i elektrické ohradníky. Hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL) také 31. července vyhlásil v kraji stav nebezpečí, a to s platností do 29. srpna, v oblasti zasažené morem byl lidem dočasně zakázán vstup do lesů, polí a na polní cesty.

- V oblasti intenzivního odlovu divočáků, což je pás území kolem česko-slovenské hranice ohraničený dálnicemi o hloubce zhruba 45-80 kilometrů, bylo od poloviny července do 11. června letošního roku uloveno přes 16.500 zvířat, u žádného se nákaza AMP nepotvrdila (u tří nebylo možné vzorky vyšetřit). Lovilo se i kolem ohniska nákazy (v nejohroženější zóně povolili veterináři lov divočáků teprve 11. září), kde se mezi zhruba 2150 zastřelenými divočáky potvrdila nákazu u 18 kusů.

- Kromě myslivců se do lovu divočáků v ohrožené oblasti zapojili také policejní odstřelovači. Prasata lovili s více než měsíční přestávkou na přelomu roku od poloviny loňského října, do terénu vyráželi především v noci. K lovu policisté využívali odstřelovací pušky doplněné tlumiči, zařízením pro noční vidění a termovizí. Celkem se jim podařilo ulovit přes 150 zvířat.

- Od letošního 1. února se výrazně zmenšila zamořená oblast, rozhodla o tom Evropská komise na žádost ČR. Původně oblast zasahovala prakticky celý zlínský okres, nyní ji tvoří zhruba 40 procent jeho rozlohy, a to především jeho severní část. O tři týdny později nicméně Státní veterinární správa zvětšila oblast zamořenou AMP ještě o dalších katastry 17 obcí, ležících jižně od Zlína.

zdroj: ČTK

Související