Ratiboř na Vsetínsku je obec doslova protkaná stezkami pro pěší turisty. A není to žádná rovinka

Ratiboř u Vsetína je jednou z těch obcí, které mají pasekářskou minulost. Pro její založení si osadníci vybrali lokalitu na východním okraji dnešních Hostýnských vrchů v údolí potoka Ratibořka, to je také současný název. Rozmístění usedlostí je stejné jako v jiných valašských obcích, takže když ji chcete celou projít, musíte i do kopců.

Nejvyšším místem Ratiboře je vrch Drastihlava 695 m nad mořem. Říká se o něm, že patří k nejtajemnějším místům Valašska. Podle jedné z pověstí, které o hoře kolují, to kdysi bývala sopka a má být plná podzemní vody se spoustou jeskyní. Ukrývali se v nich zbojníci a nechali tam poklady. Hlídá je černý kohout, říká se v pověsti, a nedovolí, aby se jich zmocnili zlí lidé, spravedliví si trochu zlata či stříbra odnést můžou. Konec bájného příběhu je ovšem poněkud drsný. Předpovídá, že až budou lidé tak zkažení, že nebude ani jeden spravedlivý, který by byl ochoten potřebného podarovat třeba jen douškem vody, Drastihlava pukne a celou vesnici zatopí.

Drastihlava je táhlý zalesněný kopec. Na jeho strmých úbočích je plno kamenů a balvanů, jeskyně v něm údajně nejsou. Možná jenom malé pukliny. Ratiboří vede několik turistických tras. Jedna i na Drastihlavu. Jiné směřují do chráněných lokalit, třeba na Zbrankovu stráň se vzácnými rostlinami nebo na Křížový.

Místní lidé si hodně považují místa, kde žijí. Snad zdědili i nadání pro různá řemesla. Jejich předkové byli sice převážně zemědělci, ale taky tkali plátno, vyráběli kapesní nože, dřevěné nářadí, koše nebo metly. Firma Thonet z Bystřice pod Hostýnem v Ratiboři otevřela parní loupárnu proutí a taky dílnu na výrobu nábytku.

Závěrem ještě jedna zajímavost z dávné historie. První písemná zmínka o Ratiboři se objevila v latinsky psané kronice z roku 1306. Bylo to v souvislosti s listinou vydanou posledním Přemyslovcem králem Václavem III. Oznamoval, že na soutoku Bečvy a Ratibořky vznikne cisterciácký klášter. Z plánů nakonec sešlo, protože Václav III. byl během pobytu v Olomouci zvražděn. Událost připomíná obecní znak. Je na něm královská koruna.