Baťova dálnice měla spojit oba konce někdejšího Československa. Zbyla jen rozestavěná torza

Moderní spojnice měla vést nejen mezi Brnem a Zlínem, ale propojit měla celou tehdejší republiku od východu na západ
Moderní spojnice měla vést nejen mezi Brnem a Zlínem, ale propojit měla celou tehdejší republiku od východu na západ

Rozdělovala by dnešní Českou republiku na dvě části a vedla by přibližně v trase dálnice D1. Měla se stavět velmi rychle, protože byla akutně potřeba. Ovšem z velkých plánů zůstalo jen málo.

Baťova dálnice měla vést napříč prvorepublikovým Československem, z Aše až na Zakarpatskou Ukrajinu. Začala se stavět v roce 1939, ale nikdy nebyla dokončena. O vybudování moderní silnice se mluvilo už ve 20. letech minulého století. Tehdy ve státní kase údajně chyběly peníze, tak se nestavělo. S novým návrhem přišel v polovině 30. let zlínský podnikatel Jan Antonín Baťa. Předložil komplexní projekt na rozvoj státu i silniční dopravy a dělal všechno pro to, aby se o jeho vizi vědělo co nejvíce. Napsal i knihu s názvem Budujeme stát pro 40 milionů lidí, dnes se o ní hodně mluví. Podle Pavla Zrny, který je spoluautorem publikace Chřiby – stopami dálnice, mohl své plány uskutečnit v momentě, kdy se ředitel Baťových závodů a starosta Zlína Dominik Čipera stal ministrem veřejných prací.

Mapa plánované Baťovy dálnice

Akce byla zahájena v květnu 1939. Bylo to už v době protektorátu, a protože podobné plány na novou silniční síť měli i Němci, nebyla zastavena a dostala nový přídomek, protektorátní dálnice. První mosty a náspy se začaly budovat blízko Prahy a v Chřibech. Chřibská vrchovina byla jedinou a dost zásadní přírodní překážkou. Dálnice měla vést po jejím hřebeni až k Brdu, to je nejvyšší bod Chřibů, a měla pohoří rozdělit na dvě samostatné části. Výchozím bodem pro budování asi dvacetikilometrového úseku se stala obec Zástřizly. V tamní zástavbě přibyly ubytovny pro dvě stovky stavebních dělníků, administrativní budova a taky se tam pokládaly koleje pro úzkokolejnou trať. Z vesnice se rázem stalo staveniště, což se místním moc nelíbilo. Dnes s odstupem času by se mohlo říct, že to bylo mnoho povyku pro nic.

Kvůli válce začaly ubývat lidské, finanční a taky materiální zdroje, výstavba přesto ještě pokračovala. Zastavena byla na jaře roku 1942 po atentátu na Heydricha. Jiskřičky naděje na její dokončení definitivně uhasil Vítězný únor 1948.

Projekt sice zůstal z větší části pouze na papíře, ale dodnes ho v místech, kde měla dálnice vést, připomínají torza mostů, propustků nebo pilířů. Nejvíce je jich v Zástřizlech a okolí. A ještě ho připomíná nové slovo, dálnice. Vymyslel ho architekt Karel Chmel.

Spustit audio
autor: Věra Hotařová

Související