Proč se lidem v Cetechovicích říkalo Taliáni? Obec má za sebou slavné mramorové období

Při toulkách po Zlínském kraji jsem objevila další pozoruhodný kout, obec Cetechovice na Kroměřížsku. Psalo se o ní už v první polovině 12. století, z konce století 15. pochází zmínka o existenci tvrze. Dnes je v místě, kde stála, zámek. Podle historických záznamů byly Cetechovice malé a dlouho zanedbané panství, ve kterém se velice často střídali majitelé. Uvádí se, že byla šestatřicetkrát prodána, naposled v roce 1912.

Vesnice měla ale i lepší období, dokonce ji proslavilo až v cizině. Cetechovice mají řekněme přímo za humny Chřiby. Západní svah pohoří patří do katastru obce. A právě na něm byl na konci 17. století objeven mramor, později označovaný jako cetechovický mramor. O nálezu se mluví jako o geologické zvláštnosti Chřibů, které jinak nejsou příliš bohaté na nerostné suroviny. Dozvěděla jsem se, že naleziště je pozůstatkem dna jurského moře z období přibližně před 120 miliony let a tvoří tzv. cetechovické bradlo mezi Střílkami a Zdounkami.

Takové památky jsou jenom tři v Evropě. Barokní hřbitov ve Střílkách má i deset metrů vysoké zdi a unikátní systém odvodnění

• Upravit
• Smazat

 Jediná v Česku a jedna ze tří v Evropě, tak výjimečná je barokní památka z první poloviny 18. století, která je architektonickou chloubou obce Střílky na Kroměřížsku.

Lokalitu, v nichž se pak po dlouhá léta mramor těžil, objevili italští dělníci, to je jedna z verzí, které se v této souvislosti uvádějí. Jiná říká, že italští dělníci byli najímáni na práci v lomech, protože byli specialisté na zpracování mramoru, a od té doby se Cetechovickým říká Taliáni.

Další zase vypovídá o tom, že mramor byl objeven v době, kdy ve vesnici vypukla epidemie moru, lidé vymřeli a tehdejší majitel panství potřeboval dělníky. Vydal se proto na cesty, aby získal jednak nevolníky na práci a taky nové osadníky a sedláky do obce. Několikaměsíční „nábor“ v kraji byl úspěšný. Většina lidí, která do Cetechovic přišla, prý pocházela z Valašska, a tak se do slovníku místních lidí dostaly i některé prvky valašského nářečí.

Těžba v lomech se rozjela naplno a o cetechovický mramor začal být velký zájem. Byl totiž velmi kvalitní a také měl několik barevných odstínů. Dodneška zdobí velmi známá místa a památky. Přímo v Cetechovicích byl použitý na parapety v zámku, je taky u sýpky nebo kostela.

Ministr zahraničí i rebel, kterého zachránila jeho krásná žena. To byli majitelé buchlovického zámku

• Upravit
• Smazat

Buchlovický zámek je jedním z nejvýznamnějších barokních šlechtických sídel a říká se mu také klenot.

V nedalekých Střílkách jsou z něho schody a balustráda tamního barokního hřbitova, v Uherském Hradišti morový sloup, v Kroměříži je v kostele sv. Mořice a olomoucký biskup si dokonce nechal z cetechovického mramoru udělat všechny zárubně a průčelí ve svém kroměřížském sídle, tedy v zámku, a také část zdi u vstupu do biskupských zahrad. V Brně je v několika chrámech a kaplích, jsou z něho desky na hrobkách moravských markrabat Jana Jindřicha a Jošta v augustiniánském klášteře, zdobí významné sakrální památky v Olomouci, Koryčanech, Vranově a dalších městech. Ve Vídni se z něho stavěly krby v mnoha šlechtických domech.

Cetechovický mramor se těžil ještě na začátku 20. století. Říká se, že byl dokonale vytěžen, a zůstaly po něm jenom ty lomy. Jsou tři a vede k nim modře značená turistická stezka. Slavné mramorové období připomíná i skála Mramůrka. Kousek od ní je další cetechovická zajímavost Studýnka Panny Marie. To je pramen, který nikdy nevysychá a zásobuje celou obec vodou