Plavali jsme až večer, naštěstí jsem z maturit zvyklý ponocovat, říká se smíchem olympionik Miroslav Knedla
Devatenáctiletý plavec Miroslav Knedla z Fryštáku na Zlínsku má za sebou své první olympijské hry, kdy si ve znakařské stovce zaplaval semifinále a skončil 12. Po návratu z Paříže si udělal čas na rozhovor.
„Jsem naprosto nadšený. Já jsem tam šel s tím, že bychom strašně chtěli jít do semifinále, ale nechtěl jsem to říkat nahlas,“ komentuje svůj olympijský výkon v Paříži plavec Miroslav Knedla. Na olympiádě startoval v plaveckém závodě na 100 metrů znak, dostal se do vysněného semifinále, tam po 50 metrech obracel na prvním místě a celkově se umístil na 12. místě, což je obrovský úspěch.
Jak prozradil k rozhovoru, závod startoval v pro něj nezvyklém čase ve večerních hodinách. „Plavali jsme až o půl desáté, což je úplně šílené. Já jsem v životě nešel do vody o půl desáté. Ale jsem teď naučený z maturity, to jsem byl vzhůru vždycky dlouho, takže to nebyl takový nezvyk,“ říká se smíchem.
Zvolil by nyní jinou taktiku? Z čeho ho před závodem bolely záda? Kdo vymyslel fanouškovský slogan VEPŘO KNEDLO ZLATO? A zůstane věrný plavání a zlínskému klubu i při studiu v Americe? To vše a mnohem víc prozradil usměvavý Miroslav Knedla v rozhovoru s moderátorem Českého rozhlasu Zlín Pavlem Vackem.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
