Osudy židovské komunity v Uherském Brodě očima vnučky jedněch z mála přeživších
V Uherském Brodě žilo před válkou přibližně 800 Židů. Za války sem byli sestěhováváni Židé z širokého okolí a jejich počet se zvýšil na téměř 3 tisíce. Čekali zde na transport do vyhlazovacích táborů. Odtamtud se jich po válce vrátily do města jen tři desítky.
Miriam Navrátilová z Uherského Brodu nebyla vychovávána k židovské víře, ale její původ a osudy místní židovské komunity jsou součástí její identity. Její dědeček Josef a babička Erika byli jedněmi z mála židovských obyvatel Uherského Brodu, kteří přežili holokaust a deportaci ze svých domovů do koncentračních táborů.
Ještě než dědeček Miriam Navrátilové zemřel, inicioval první opravy obřadní síně u Nového židovského hřbitova v Uherském Brodě. V ní jsou na pamětních deskách vyryta jména všech zavražděných uherskobrodských Židů. Vnučka Miriam teď v jeho snahách o rekonstrukci tohoto místa pokračuje.
Jaký je příběh rodiny Miriam Navrátilové? Jak velká je židovská komunita v Uherském Brodě v současnosti? Dozvíte se v reportáži redaktorky Českého rozhlasu Zlín Markéty Macháčkové.
Tento článek je součástí seriálu reportáží Českého rozhlasu Zlín KOŘENY. Všechny jeho díly najdete ZDE.
-
Kam na výlet -
Na pohovce Jožky Kubáníka -
Záhady Zlínského kraje -
Rodáci známí neznámí
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
