Osudy židovské komunity v Uherském Brodě očima vnučky jedněch z mála přeživších
V Uherském Brodě žilo před válkou přibližně 800 Židů. Za války sem byli sestěhováváni Židé z širokého okolí a jejich počet se zvýšil na téměř 3 tisíce. Čekali zde na transport do vyhlazovacích táborů. Odtamtud se jich po válce vrátily do města jen tři desítky.
Miriam Navrátilová z Uherského Brodu nebyla vychovávána k židovské víře, ale její původ a osudy místní židovské komunity jsou součástí její identity. Její dědeček Josef a babička Erika byli jedněmi z mála židovských obyvatel Uherského Brodu, kteří přežili holokaust a deportaci ze svých domovů do koncentračních táborů.
Ještě než dědeček Miriam Navrátilové zemřel, inicioval první opravy obřadní síně u Nového židovského hřbitova v Uherském Brodě. V ní jsou na pamětních deskách vyryta jména všech zavražděných uherskobrodských Židů. Vnučka Miriam teď v jeho snahách o rekonstrukci tohoto místa pokračuje.
Jaký je příběh rodiny Miriam Navrátilové? Jak velká je židovská komunita v Uherském Brodě v současnosti? Dozvíte se v reportáži redaktorky Českého rozhlasu Zlín Markéty Macháčkové.
Tento článek je součástí seriálu reportáží Českého rozhlasu Zlín KOŘENY. Všechny jeho díly najdete ZDE.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
