Onkologické diagnózy pohledem odborníků i pacientů
Vstoupit do registru dárců kostní dřeně je jednoduché. Na svého „dvojníka“ čeká i sedmiletý Matěj
Celý seriál:
K rozhovoru o dárcovství kostní dřeně přišli do studia Českého rozhlasu Zlín dva hosté: paní Zdenka Wasserbauerová, která se výrazně zasloužila o rozšíření registru dárců kostní dřeně, a Michal Křižka, tatínek nemocného sedmiletého Matěje.
Dárcovství kostní dřeně už zachránilo spoustu životů a další lidé na tuto formu záchrany stále čekají. Jedním z nich je i sedmiletý Matěj ze Zlína, který trpí od narození vzácnou poruchou a nutně potřebuje najít někoho, kdo mu daruje kostní dřeň. Jeho příběh i příběh celé rodiny přišel do studia Českého rozhlasu Zlín přiblížit jeho tatínek Michal Křižka.
„My Matějův zdravotní problém řešíme od šesti týdnů jeho věku, kdy šel na kontrolu po šestinedělí. Tehdy mu zjistili kritickou hladinu hemoglobinu v krvi, takže okamžitě zamířil na JIP ve Zlíně. Dostal transfúze a od té doby už to s námi jede,“ popisuje pan Křižka a doplňuje, že s Matějem dojíždí každý měsíc do brněnské nemocnice.
Společnost panu Křižkovi ve studiu dělala paní Zdenka Wasserbauerová z Otrokovic, díky které se registr dárců kostní dřeně rozrostl o více než dvacet tisíc dobrovolníků. Tato obdivuhodná žena se totiž osvětě a náboru do registru dárců kostní dřeně věnuje už vice než 25 let a o její práci byl natočen i dokumentární film Babička jako Šance.
Jak těžké je najít vhodného dárce? Na tuto otázku paní Wasserbauerová odpovídá: „V České republice každý máme dvojníka, ale je málo lidí v registru. V Německu si pokryjí víc jak 90 % ze svých lidí, protože tam je každý 20. občan v registru, u nás každý 190. Takže je to potřeba, aby lidi vstupovali do registru.“
Co vše musí Matěj v souvislosti se svou nemocí absolvovat? Jak probíhá vstup do registru a samotný případný odběr kostní dřeně? A kam se obrátit, pokud chcete také darovat kostní dřeň? Dozvíte se v rozhovoru se Zdenkou Wasserbauerovou a Michalem Křižkou, který nabízíme v záznamu.
Související
-
Věta „Bude líp“ je při paliativní péči zakázána, říká ředitelka PAHOPu Helena Schwarczová
Pozvání k rozhovoru na rozhlasové Pohovce Jožky Kubáníka přijala ředitelka Zdravotního ústavu PAHOP, který se věnuje paliativní péči, paní Helena Schwarczová.
-
Potřeba pomoci od psychologa nebo psychiatra roste. Těch je ale nedostatek. Kam se obrátit?
V životě jsou situace, se kterými si člověk nedokáže poradit sám ani za pomoci svých blízkých. Proto jsou zde centra, která umí poskytnout pomoc a zázemí.
-
Pacientům zlínské onkologie zpříjemňuje čekání v nemocnici dobrovolnická kavárna
V čekárně Onkologického oddělení Krajské nemocnice Tomáše Bati začala fungovat Kavárna života, kde dobrovolníci zdarma nabízí čekajícím pacientům kávu, vodu nebo sladkosti.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
