Od Hitlera ke Stalinovi. Neznámá rumunská armáda osvobozovala Bílé Karpaty i Kroměříž, padly stovky vojáků

Letos uplynulo 75 let od konce druhé světové války. A při osvobozování Československa padlo nebo bylo raněno přes šedesát tisíc Rumunů. To je druhý největší počet obětí, po vojácích armády sovětské.

Rumuni osvobodili přes 1700 československých obcí včetně 31 měst. Roli rumunská armády popisuje historik Ladislav Slámečka

„Od začátku války bylo Rumunsko docela významným spojencem Německa. Od roku 1940 mu dodávalo značné množství masa, potravin a 130 tisíc tun nafty měsíčně. Rumunská armáda se po boku Německa zapojila do bojů na východní frontě. Zejména u Stalingradu zahynuly tisíce Rumunů, další tam padly do zajetí. V září 1944 byly v Moskvě podepsány dohody o příměří a spojenecká smlouva, v níž se Rumunsko zavázalo dát k dispozici pro válku proti Německu nejméně 12 divizí,“ říká historik.

Čtěte také

„Neznámý“ masakr u Rymic. Českoslovenští vojáci vjeli před německé kulomety, šlo o největší tragédii na Moravě

Proč se o Rumunské královské armádě tolik nemluví jako o Sovětech nebo Američanech v souvislosti s osvobozením Československa v roce 1945?

Určitě svou roli sehrálo politické klima, kdy největší zásluhy byly připisovány Rudé armádě, v jejímž podřízení bojovala Královská rumunská armáda na území Československa.

Kolik rumunských vojáků se na zemí Československa do bojů zapojilo, jak početná to byla armáda?

Na území tehdejšího Československa bojovalo 248 430 rumunských vojáků, celkové ztráty mrtvých, raněných a nezvěstných činily 66 495 mužů. Rumunské jednotky na cestě naší republikou překročily čtyři velké řeky, byly to Hron, Nitru, Váh, Moravu, přešli pohoří Nízkých Tater, slovenského Rudohoří, Malé a Velké Fatry, a Bílých Karpat. Osvobodily 1702 vesnice a 31 měst.

Kde ve Zlínském kraji to byli právě Rumuni z královské armády, kteří je osvobodili?

Když to řeknu krátce, představte si hřeben Bílých Karpat od severu k jihu, jak se k nám ze Slovenska na Moravu přes ty hory v blátě brodí rumunští pěšáci. Přes Vlárský průsmyk, Bylnici, Brumov, Valašské Klobouky až k Horní Lidči, postupovali vojáci 18. pěší divize Rumunské královské armády. Ta byla po splnění úkolu od 4. května přeskupena do prostoru Modrá, Velehrad.

Jejím jižním sousedem byla 11. pěší divize, která taktéž prošla Vlárským průsmykem a směřovala přes Bylnici, Štítnou, Vlachovice do Vysokého Pole. Od 4. května byla přemístěna do prostoru na jižní Moravě poblíž Čelčic, Podivína, Černé Hory a Rájce.

Ze slovenské Horné Súče vyrazila na Moravu 1. jezdecká divize. Postupovala ve směru Pitín, Hostětín, Hrádek, Vlachovice, Újezd. Od 5. května byla přeskupena až ke vzdálenému Prostějovu.

Čtěte také

Je to už 75 let. Žena ze Salaše vzpomíná na masakr, při kterém Němci zavraždili jejího otce i bratra

21. pěší divize postupovala přes Vyškovec, Komňu, Bojkovice, Rudimov, Nevšovou, Slopé, Loučku do Vizovic. Po přeskupení od 4. května bojovala ve směru Bělov, Žlutava. Potom Kroměříž, Pivín, Boskovice, Svratka. Další divize nejdříve bojovala v náročném horském masívu Lopeníka a Vyškovce. Postupovala po ose Záhorovice, Horní Lhota, Zádveřice. Odtud do prostoru Bílovice, Jarošov. Od 5. května byla přemístěna do oblasti Slížan, Troubek, Vyškova a Bukoviny. A jezdecká divize postupovala ve směru Bánov, Rudice, Luhačovice, Provodov. Od 5. května operovala v prostoru Zdounky, Troubky, Roštín, Ivanovice, Blansko.

Povedl se Rumunské královské armádě a jejím vojákům na našem území i nějaký výjimečný válečný kousek?

Bezesporu ano, povedlo se jim toho hodně. Obdivuji, jakým tempem se dokázala rumunská vojska úžasně rychle přeskupit po dosažení prvních operačních cílů. Většinou, po 4. nebo 5. květnu zahájila bojové operace, a to desítky kilometrů daleko, úplně na opačném konci Moravy.

Kolik rumunských vojáků v těch závěrečných bojích na našem území padlo?

Hm, hodně těžká otázka, obávám se, že na ni nikdy nenalezneme uspokojivou odpověď. Podle exhumačních protokolů bylo z území Čech a Moravy na Ústřední hřbitov do Brna převezeno 1440 padlých vojínů, poddůstojníků a 61 důstojníků Rumunské královské armády. Podle odhadů jich padlo na území Zlínského kraje téměř 700, což by byla skoro polovina.

Kde si dodnes rumunské vojáky na území Zlínského kraje připomínají a jak na ně lidé vzpomínají?

Mohu jako účastník pietních akcí pochválit obec Bánov, kde bývají velmi důstojné pietní akty za účasti rumunských diplomatů. Rumunská strana si velmi váží pořadatelů piety. Ocenila například, bývalého starostu Bánova Zbyňka Krále. Důstojné pietní akty bývají i v Krhově, Bojkovicích, Luhačovicích, Slavičíně, Rudimově, Hrádku.