O tom, že Pavel Zedníček půjde ze zlínské „kožárny“ na JAMU, rozhodla věta jednoho z profesorů

Pavel Zedníček baví národ už víc než padesát let. I když se narodil 1. listopadu roku 1949 v Hošticích-Herolticích na Vyškovsku, jeho dětství a dospívání je spojeno se Zlínem.

Sem se přestěhoval s rodiči, když mu byly dva roky. Vystudoval zlínskou obuvnickou školu, ale tímto řemeslem se nikdy nechtěl živit. Vždy platil za třídního baviče. A věta jednoho z profesorů rozhodla, že si podal přihlášku na JAMU do Brna.

Rodiče byli na syna pyšní, ale na studia si musel přivydělat. „Maminka byla skvělá. Já jsem v kuchyni po zprávě, že mě přijali, vyskakoval radostí, a maminka na to říká: A jak si představuješ finanční stránku věci? Táta pak přišel druhý den s tím, že ve slévárně spadlo chlapovi třicetikilové závaží na ruku a že tam mám místo. Tak jsem šel do slévárny navážet železo do pecí,“ vzpomíná s humorem sobě vlastním Pavel Zedníček.

Na dobu vysokoškolských studií také vzpomíná velmi rád. Jak by taky ne, když byl v ročníku s Jiřím Bartoškou, Karlem Heřmánkem nebo Eliškou Balzerovou.

Poslechněte si Pavla Zedníčka v krátkém medailonku.