Německý lom je jezírko v bývalém kamenolomu u Chvalčova, domov tu mají čolci i ropuchy

Významná lokalita pro rozmnožování ohrožených druhů obojživelníků. Takové je jezírko, které vzniklo na dně bývalého kamenolomu v katastru obce Chvalčov na Kroměřížsku v Hostýnských vrších. Německý lom, tak se jmenuje, je jenom tři kilometry od posvátného Hostýna. Přírodovědci zjistili, že v tůňce žije ropucha obecná a čolci, a protože patří mezi zvláště chráněné druhy živočichů, dostala označení významný krajinný prvek a stala se chráněným územím. Řekl mi to biolog Tomáš Svačina s tím, že Německý lom je pátým zastavením Naučné stezky Hostýnské vrchy. Celá trasa má 16 km a vede z Hostýna do Rajnochovic. Na informační tabuli s číslem 5 je sice zmínka o přírodních hodnotách tohoto místa, ale chybí údaje o kamenolomu. Ty jsem našla v „Chvalčovském zpravodaji“.

Kamenolom ve Chvalčově založili koncem 19. století Laudonové. V té době vlastnili zámek v Bystřici pod Hostýnem a taky okolní lesy. Těžila se v něm tzv. droba, to je úlomková hornina používaná jako stavební materiál. Později kámen dolovala Okresní správa silnic Uherské Hradiště a po ní národní podnik Státní silnice. Nejkvalitnější kámen byl ve velké hloubce pod pískovcovými a jílovcovými skalami. Lom měl tři podlaží. Do nejspodnějšího už prosakovala spodní voda. Droba se dobývala odstřelováním. Poslední a největší odstřel proběhl v roce 1956. Mohutný výbuch odtrhl silnou vrstvu lomové stěny a hlubokou těžební jámu téměř zasypal. Další dolování kamene už nebylo výnosné a v roce 1964 skončilo.

Kamenolom zůstal opuštěný a začal žít vlastním životem. Na jeho dně vznikla tůňka, v které se usadili vzácní obojživelníci, skalní stěny zarostly náletovými dřevinami. Přírodovědci si tento stav pochvalují. Podle nich přilákal mnoho zajímavých živočichů. A jezírko? Není ani malé ani velké, v průměru má asi 20 m, a zřejmě není ani bezedné. Stav vody se mění s počasím. Když je sucho, stane se z něho mokřina, ale díky stružce vyvěrající z pukliny ve skále a pramenům spodní vody nemůže úplně vyschnout. Myslí si to Tomáš Svačina. Poznamenal, že zatím sice nikdo nezjišťoval, v jaké hloubce a jak silné jsou spodní prameny, přesto předpokládá, že tyto zdroje v kombinaci s dešťovou vodou stačí k tomu, aby nevyschlo.  

Jezírko v zatopeném Německém lomu u Chvalčova je ve výšce 450 m, což je nejnižší bod Naučné stezky Hostýnské vrchy. Romantickou krajinou prochází i poutní Cyrilometodějská stezka.

Hezký den přeje Věra Hotařová