Nahlédni za zeď: Dokument o vyrovnávání se s minulostí, která stojí všem na očích

Já vím!“ vykřikne studentka, ale pak se zarazí. „Já si je furt pletu podle obličeje. Možná to je Grebeníček nebo Hlavačka. Ten, který zavedl mučení elektrickým proudem. Takže to byl zaměstnanec!“ poznamenává Nikol, když v mobilní aplikaci rozpoznává tvář komunisty Ludvíka Hlavačky, jehož brutální metody překročily hranice věznice v Uherském Hradišti – nechal elektrifikovat také pohraniční ploty.

To je jen jeden z příběhů spojených s věznicí, ze kterého naskakuje husí kůže. Mezi jejími zdmi byli stíháni příslušníci odboje za nacistické okupace, na tamním dvorku byla popravena vůbec první žena v dějinách našeho státu, celami prošli mnozí odpůrci komunistického režimu.

Ve vězeňském areálu si ale také hrály děti. „Učitelky se to snažily zvelebit, dát tam nástěnky, obrázky, ale marná snaha. Byly tam mříže, bylo to škaredé. Představovali jsme si, co asi za železnými dveřmi se špehýrkami je,“ vzpomíná Iva Mráčková, která zde vyrůstala během éry normalizace, kdy škola musela expandovat i do prostor tou dobou již nevyužívané věznice.

V improvizované škole malou Ivu vyzvedávala babička, která tam před lety nosívala uvězněnému manželovi čisté prádlo. Až po letech si dnes dospělá učitelka dějepisu uvědomila, jak to pro ženu muselo být těžké. Babička to nikdy nedala najevo. A promluvit si o tom nestihly. V rodině byla tato doba tabu.

„Potkávali jsme hodně lidí, kteří s věznící měli zkušenosti, měli tam třeba zavřeného člena rodiny. Byli ochotni uvést jména, ale nechtěli to dál rozvádět,“ naráží na neochotu dotýkat se bolavé rodinné historie student Artur. Vzpomínky na věznici zpracovával pro výstavu, která je k vidění v uherskohradišťském kině Hvězda.

Veřejnost má do věznice přístup jen výjimečně během komentovaných prohlídek, ale díky spolupráci spolku Memoria a Historia Futurae může nyní prostřednictvím aplikace Za zdí nahlédnout do jejích chodeb. Aplikace je dostupná zdarma a nabízí zájemcům možnost prozkoumat místo, kde se v budoucnu plánuje vybudování památníku.

Jak pohlíží studenti na mlčení, kterým se museli při pátrání po minulosti věznice prokousávat? Jaké je pro ně kolem takového místa denně chodit z autobusového nádraží do školy? A které nehmotné zdi chtějí autoři aplikace pomoci překonávat? Poslechněte si celý dokument Nahlédni za zeď Martiny Pouchlé.