Na Bílou sobotu se vrací zvony z Říma. Je to den velkého úklidu, věřící mají po setmění zapálit svíčky
Křesťané si dnes, na Bílou sobotu, připomínají den, kdy byl Ježíš Kristus uložen do hrobu.
Nočními obřady Bílá sobota přechází v nedělní oslavy zmrtvýchvstání.
Název Bílá sobota pravděpodobně pochází od bílých rouch křtěnců, kteří přijali křest právě o Velikonoční noci. Název může také pocházet z lidových zvyků velkého úklidu a bílení den před oslavou zmrtvýchvstání.
O Bílé sobotě se zvony vrátily z Říma, kam odletěly na Zelený čtvrtek. Tento den se obvykle nekonají mše ani další svátosti, kromě pomazání nemocných a svátosti smíření. Až po západu slunce začíná slavnost Kristova vzkříšení.
Kvůli zákazu shromažďování kvůli koronaviru ale letos věřící nemohou chodit společně do kostelů a účastnit se obřadů. Biskupové proto vyzvali věřící, aby na Bílou sobotu po setmění zapálili za okny svíčku. Mohou také vystavit obraz Ježíše Krista.
Podle mluvčího olomouckého Arcibiskupství Jiřího Gračky je světlo symbolem Velké noci neboli Vigilie, kdy si křesťané připomínají Zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
Letos také kvůli opatřením souvisejícím s šířením koronaviru nebudou moci být pokřtěni dospělí, kteří se na Bílou sobotu nechávají pokřtít. Na křest se však dále připravují a přijetí křtu se odsouvá na pozdější termíny.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
