Kroměříž se přenesla do roku 1848. Ve stínu vřavy z ní dnes znovu prchali poslanci
Rozehnání říšského sněmu v polovině devatenáctého století si připomněli v Kroměříži.
Na Velkém náměstí vyrostly barikády, pochodovali místní ostrostřelci i arcibiskupská garda.
Do hanáckého města se v roce 1848 přesunulo jednání tehdejších poslanců. Ty ale o něco později vyhnala císařská vojska.
Dopoledne se proto desítky běžců zapojily do Poslaneckého běhu, jeho inspirací byl právě úprk poslanců před vojskem do Hulína. Odpolední slavnost zahájil kostýmovaný průvod městem, ve kterém nechyběl císař František Josef I., na programu poté byly ukázky dobové vojenské výstroje a výzbroje a různá vystoupení.
"Připravili jsme komentovanou přehlídku, která bude připomínat nejen samotnou událost, ale především souvislosti. A to jak vypadala situace ve Vídni, v Praze, proč se sněm přesunul do Kroměříže, připravili jsme si i korunovaci Františka Josefa I, ke které došlo 2. prosince 1848 v nedaleké Olomouci," řekl moderátor akce Evžen Petřík ze spolku Biskupští manové.
Petřík měl na sobě uniformu arcibiskupské knížecí gardy, která stávala před kroměřížským zámkem do roku 1919. "Je to unikát v rámci republiky, druhou takovou gardu kromě olomouckého arcibiskupa měl jen kníže Schwarzenberg v Českém Krumlově," uvedl Petřík.
Do programu se zapojil také kroměřížský sbor ostrostřelců. "Bývali něco jako domobrana, nebyli součástí vojska. V době, kdy nebyla armáda, sloužili obraně města," uvedl jeden z ostrostřelců Miloš Malý.
Mohlo by vás zajímat
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Tým Havlovy knihovny navrhuje stažení výpovědí a nabízí Havlové spolupráci. Chtějí konec Sedláčka
-
První osadníci z Evropy mají v USA víc než milion potomků, výzkum přinesl nečekané výsledky
-
Odkaz blahořečených kněží? Některé věci mají takový smysl, že pro ně stojí vytrvat až do smrti, říká teolog
-
Vědkyně: Odmítače nepřesvědčíte. Změna klimatu je vážná, ale strach nám nepomůže