Hydrolog: Ani současné srážky zásoby podzemních vod v regionu nezvýší. Klesat budou až do podzimu

Nedostatek srážek v předcházejících letech oslabil zdroje spodních vod také na východní Moravě. Aktuální situaci v rozhovoru pro Český rozhlas Zlín popsal hydrolog Zdeněk Vacek z Holešova.

Jaká je aktuální situace se spodními vodami po deštích v minulých týdnech?

I přes deštivé období posledních dní se situace podzemních vod nezlepšila. Musíme si uvědomit, že deset centimetrů orniční vrstvy s porezitou padesát procent by nasytilo až 50 milimetrů srážek. V součtu napršelo sotva dvacet. Takže to již s přehledem vypije žíznivá vegetace. Do podzemí se žádná voda z těchto srážek prakticky nedostává. Hladiny podzemních vod budou až do podzimu klesat. Je pravdou, že dneska krásně prší a v Německu má napršet až 150 milimetrů srážek, tak tam možná, že už to budou povodně a ty tam něco dodají. Ale v naší krajině a v průměrných poměrech se dnes už do podzemí nic nedostává.

Luhačovice a okolí nebudou mít pstruhy. Kvůli suchu zmizela voda v chovných tocích

• Upravit
• Smazat

Potoky v okolí Luhačovic letos zůstanou bez rybího potěru. Rybáři do nich poprvé nevysadí plůdky pstruhů. Může za to dlouhodobé sucho, kvůli kterému chovné toky loni v létě téměř zmizely.

V poslední době se hodně mluví o zadržování vody v krajině. Pomohla by třeba změna pěstovaných plodin?

Určitě ano. To co můžeme dělat, respektive zemědělci, je pěstovat meziplodiny. Protože po sklizni zůstávají ohromné plochy polí bez vegetace. Tmavá půda se rozehřívá na vysoké teploty, často až přes 50 stupňů. Ohřívá se tím ovzduší a teploty vzduchu jsou vysoko nad teplotami rosného bodu. V důsledku toho pak méně prší, vytváří se méně rosy a tak dál. Je třeba vědět, že na horách prší víc, ne proto, že jsou tam vyšší nadmořské výšky, ale proto, že les, který je na horách, je ohromný chladič. Pomáhá snižovat teploty vzduchu a tím pádem se dosáhne rosný bod a je více srážek. A ono to funguje i v nižších polohách. Pokud máme na polích nějakou meziplodinu, která tu krajinu ochlazuje, tak se třeba vytváří více rosy. To platí i u tolik zatracované řepky, která má schopnost třeba i vyžít z rosy. Tedy je potřeba nenechávat pole bez vegetace. Je třeba mít je zelené co nejdelší dobu, aby se krajina co nejvíce vychladila a mohla se vůbec tvořit srážková voda.

Morava se dlouhodobě systematicky odvodňovala kvůli získání orné půdy. Kdy to historicky začalo?

Tak to začalo už odlesňováním, někdy v době kamenné, kdy lidé vynalezli zemědělství, tak samozřejmě ten les, jako obrovský chladič, když zmizí z krajiny, tak ta se osuší. Ale cíleně lidskou činností se tak děje zhruba dvě stě let. Můžeme říct, že například odstraňováním meandrů a narovnávání toků, se tady na Moravě děje tak od roku 1835. To byl projekt narovnání nebo napřímení Dyje. Vysušení krajiny v Podyjí. Je třeba si uvědomit, že tím napřímením se ztratí délka toku, čili ztratí se délka a plochy břehů. Ta řeka může dotovat, protože přivede vodu z vyšších poloh, z vyšších krajin, kde je dostatečná vláha, do nižších oblastí a krajinu může zavodňovat. Ale jestliže jí dvě třetiny břehů sebereme, tak je tam o dvě třetiny nižší možnost dotace vody z řeky do krajiny. Ale to není jen o napřimování toků. Třeba za doby Marie Terezie bylo na jižní Moravě kolem pěti set rybníků a dnes se uvádí počet 260. Snižujeme počty a plochy vodních toků a to je špatně.