Deštivé počasí zásoby podzemních vod nezvýšilo. Zbrzdilo ale katastrofu, kterou zemědělci čekali

Jaká je aktuální situace po deštích v minulém týdnu? Pomohly ke zlepšení stavu sucha?

Tak ono už začalo v předminulém týdnu. Ale v tom předminulém i minulém týdnu napršelo hodně málo. V podstatě méně, než se očekávalo nebo prognózovalo. Kupodivu více nám napršelo na Moravě. Tady za minulý týden to bylo nějakých 10 milimetrů, v Čechách jen kolem sedmi milimetrů. A určitě to pomohlo zabrzdit tu katastrofu, kterou zemědělci očekávali. Takže to zemědělské sucho částečně se zmírnilo, i když stále trvá. Kdo kopal na zahrádce, tak to asi sám zjistil. Nicméně ty ozimy, které by jinak zaschly a jařiny, které by nevzešly, tak ta hrozba pomíjí. A to zemědělské sucho, zdá se, ty deště pomohly zmírnit. Ale pokud jde o sucho třeba v podzemních vodách, tak bohužel, tam už se ta voda do podzemí nedostane.

Jaká je vaše prognóza, pokud nebude v následujících měsících více pršet. Zhorší se stavy podzemních vod?

Bohužel je to tak, že ve vegetačním období se už k podzemním vodám tato voda nedostane. To znamená, že dalšího půl roku bude už hladina podzemních vod jen klesat. V podstatě ta podzemní voda se tvoří v zimě, když ta vegetace je v klidu, když vodu nespotřebovává. Musíme si uvědomit, že deset centimetrů orniční vrstvy má 50 % porezity. To znamená, na deset centimetrů bychom potřebovali 50 milimetrů srážek, aby se to nasytilo. A to ještě do podzemí se nedostane prostě nic. A teď jsou srážky do 10 milimetrů, tedy silně podprůměrné.

Hydrogeolog Zdeněk Vacek|foto: Zdeněk Vacek

Někteří lidé řeší problémy s vodou vrtáním hlubších studní. Nemůže také tento trend narušit zásoby spodních vod?

Ne, to určitě tak není. I naši předci to sucho využívali k tomu, že si studny prohlubovali. Takže když přišlo sucho, tak tu studnu prohloubili a ona jim potom vydržela fungovat i v dobách toho sucha. Dá se to považovat za jakousi první pomoc. Ale jsou oblasti, kde je v nivách potoků štěrková vrstva, a pod ní, zvlášť tady u nás třeba na Holešovsku, jsou jíly. Je tam jílové podloží. Takže může se stát, že když si někdo studnu prohloubí, tak se zahloubí pod ten štěrk a do jílu a nepomůže mu to. Nepomůžou třeba ani hlubší vrty. Protože štěrku s vodou je třeba pět metrů, a někdo si naplánuje, že bude mít třeba pětadvacetimetrovou hlubokou vrtanou studnu, ale pod těmi štěrky je třeba jíl, takže to už prostě nepomůže. Není to pomoc vždycky.

Co mohou lidé nebo organizace dělat, aby zadrželi vodu v krajině?

To je asi základní otázka, protože jestliže už máme pátý nebo šestý rok sucha, tak je třeba trošku obrátit kormidlo. My tu krajinu vysušujeme od dob Marie Terezie. Za tereziánských dob tady bylo na jižní Moravě třeba kolem pěti set rybníků, dneska jich je 260. Čili ubývají rybníky. Vysušily se krajiny tím, že ta řeka se narovnala a je tam dnes třetinová délka. Takže ta řeka ani nemůže nasytit tu krajinu vodou. Navíc velká přírodní jezera, která byla na jižní Moravě, tak se vysušila na ornou půdu. Čili je třeba začít tu krajinu méně osušovat, aby se vychladila a aby nám tady trochu více pršelo. A pokud se týká podzemních vod, tak je třeba začít chránit ty velké zdroje, které máme a které nám úřední šiml nechrání, nebo řekl bych, přímo ohrožuje. Tím narážím na průmyslovou zónu v Holešově v jímacím území. Nebo v Uherském Ostrohu, kde přímo v jímacím území chtějí otevírat velká štěrkoviště s obrovským výparem a s případným znečištěním. Čili je třeba chránit, to co máme, a samozřejmě tu krajinu začít lépe obhospodařovat, aby se vychladila a mohlo nám tu pršet.