Barokní perla. Zámek v Buchlovicích se do své krásy stavěl tři století

Zámek Buchlovice
Zámek Buchlovice

Od položení základního kamene a zahájení výstavby hlavní zámecké budovy uplynulo už 320 let.

Hned jsem si také vzpomněla na pověst, v níž se říká, že zámek nechal postavit majitel hradu Buchlov urozený hrabě Jan Dětřich Petřvaldský pro svoji manželku, kterou si přivezl ze slunné Itálie. Život v kamenné pevnosti jí údajně nesvědčil a začala chřadnout, proto se rozhodl postavit pro ni zámek v Buchlovicích.

Od pověsti se skutečnost přece jenom trochu lišila. Manželka Jana Dětřicha, hraběnka Anežka Aleonora z Colonna-Felsu, jejíž rod skutečně pocházel z Itálie, přišla ze severní Moravy ze Slezska, ze stejně studeného hradu jako byl Buchlov. Podle historiků byla výstavba buchlovického zámku spojená zejména s okázalým životním stylem bohatých barokních aristokratických rodů v tehdejší době.

Co mají společného Žabinec, Rákoš nebo Pravěk? Velehrad i Modrou zdobí nové rybníky, navazují na církevní tradice

Rybník a velehradská bazilika

Konventní, Žabinec, Hráz, Pravěk, Rákoš nebo Grymův . To jsou názvy obnovených nebo nově vybudovaných rybníků v obcích Velehrad a Modrá na Uherskohradišťsku.

Navíc na konci 17. století už nebylo moderní bydlet v hradech, proto se začaly stavět zámky. V historických dokumentech se taky uvádí, že Jan Dětřich Petřvaldský chtěl zámek své manželce věnovat jako galantní dar.

Výstavba začala v roce 1698 a Jan Dětřich určitě netušil, že za několik století to bude jedno z nejvýznamnějších barokních šlechtických sídel na území České republiky. Možná taky nepředpokládal, že Anežka Aleonora si pohodlí nového domova moc neužije, byla vážně nemocná a zemřela ještě před tím, než byl zámek dokončen, přesněji řečeno, než byla dokončena jeho první část.

Budování zámeckého komplexu, to je hlavní zámecká budova neboli dolní zámek a Flora, nazývaná jako horní zámek, probíhalo ve třech etapách v průběhu tří století. V první byla v letech 1698 až 1701 postavena hlavní zámecká budova, ve druhé, to bylo přibližně o třicet let později, vznikl hospodářský trakt Flora a ve třetí na začátku 20. století byl zámek upraven jako reprezentativní rodové sídlo Berchtoldů.

Hostýn je nejvýše položené poutní místo na Moravě. Kdysi z něj Keltové hlídali Jantarovou stezku

Hostýn

Kopec Hostýn nedaleko Bystřice pod Hostýnem na Kroměřížsku, je známým poutním místem. Vévodí mu Bazilika Nanebevzetí Panny Marie.

Buchlovický zámek sloužil původně jako letohrádek s okrasnou zahradou. Trvale osídlen byl až v polovině 18. století. To už byl v rukou hraběte Zikmunda Karla Petřvaldského. Historikové se domnívají, že Jan Dětřich se po smrti manželky vrátil do Slezska. Jeho nástupce Zikmund pak nechal postavit Floru.

I když hodně připomíná hlavní zámeckou budovou, byl to objekt hospodářský, až do 20. století v něm byly konírny. Podle plánů měl být dokonce mnohem větší. S významným rodem Berchtoldů je zámek spojován od roku 1800. Jeho přítomnost v Buchlovicích a na zámku se nedá shrnout do několika vět.

Zakladatel buchlovického zámku Jan Dětřich hrabě Petřvaldský z Petřvaldu se sice zapsal do moravských dějin jako vynikající hospodář a přední mecenáš umění, ovšem zásluhou Berchtoldů se v místě odehrály důležité mezinárodní politické události.

Spustit audio
autor: Věra Hotařová

Související