Zužování významu: Drůbež dříve a dnes
Slovo drůbež je příkladem zužování významu. Původně slovo drůbež označovalo drobné domácí zvířectvo a teprve později se význam zúžil jen na označení domácího ptactva chovaného pro užitek.
Souvisí to s původem slova, které je odvozeno od slova drob, my bychom dnes řekli drobný. Ještě v polovině 19. století Josef Jungmann ve svém Česko-německém slovníku uvádí význam „hromada neb mnohost něčeho drobného, jako jsou drobné ryby, drobný dobytek, zvláště slepice…“. Starší podoba slova byla i drůbeř a podobné slovo – drobiazg – najdeme např. v dnešní polštině, kde se tak označuje drobné zvířectvo i drobná věc.
Existuje i mnoho nářečních pojmenování - např. žoužel, havěť, hyd, hyda, hydina nebo bydlo. Slova často měla i magický význam, neboť z drůbežích vnitřností se dříve věštilo.
Souvislost s mládeží
Je to souvislost slovotvorná, obě slova označují kolektiv, jsou to jména hromadná vytvořená pomocí přípony -ež. Takových slov je v češtině velmi málo. Zajímavé je slovo verbež. Šlo o naverbované lidi, kterým na ničem nezáleželo, slovo tak nabylo hanlivého významu. Za zmínku stojí ještě krádež a loupež.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Stop Sudeťákům.‘ Zastupitelé Brna vyjádří svůj postoj k plánovanému setkání sudetských Němců
-
Trump prý neměl být Ježíš, ale lékař. Prezidentovo okolí nečelí obviněním z rouhání poprvé
-
Kam zmizel Szijjártó? Magyar ho viní z ničení dokumentů. Plánuje i pozastavit veřejnoprávní média
-
‚Univerzita dělá vše, aby nás dostala do války.‘ Ruská armáda verbuje vysokoškoláky do dronových jednotek