Zastupitelé loni odmítli hlasovat o fúzi nemocnic do jednoho subjektu. Kraj se ale myšlenky nevzdává

Zlínský kraj stále nevzdává plán na spojení nemocnic do jednoho právního subjektu. A to i přesto, že loni v polovině roku krajští zastupitelé o fúzi nakonec nehlasovali. Spojení všech čtyř nemocnic do jednoho subjektu by podle hejtmanství bylo výhodnější. Vedení kraje to Českému rozhlasu Zlín potvrdilo v minulém týdnu při projednávání výstavby nové zlínské nemocnice.

„Principu fúze se nevzdáváme, protože jsme přesvědčeni, že jak pro ten proces řídicí je to výhodnější, a myslím si, že je to výhodnější i z pohledu úhrady zdravotní péče,“ říká šéf krajských nemocnic Radomír Maráček. Jeden právní subjekt má podle něj větší šanci uspořit, než čtyři samostatné. „Vznikne nový, dá se říct, mnohem větší subjekt, který bude obratově na úrovni největších nemocnic v České republice, a který, je i zjevné, si pak bude moci sáhnout potenciálně sáhnout na lepší úhrady ze zdravotního pojištění,“ uvedl. Radomír Maráček tvrdí, že i po fúzi nebude lépe hospodařící nemocnice doplácet na méně úspěšnou.

Sledovali jsme online: krajští zastupitelé odložili hlasování o nové Baťově nemocnici na 17. června

• Upravit
• Smazat

Zastupitelé Zlínského kraje v pondělí o výstavbě nové krajské nemocnice ve Zlíně-Malenovicích nerozhodli. Koalice není v otázce investice za osm miliard korun jednotná.

Personál ve Zlíně, Vsetíně, Uherském Hradišti i Kroměříži se také bojí, že po fúzi se stanou vazaly, kteří budou muset jít pracovat tam, kam jim vedení přikáže. „V době, kdy těch zaměstnanců máte tak akorát, nebo o trochu méně, tak jakéhokoli zaměstnance když násilně pošlete někam, kde se mu to nebude líbit, tak následně bude reagovat tím, že buď tam nepojede vůbec a nechá se propustit anebo následně potom dá výpověď, až si sežene práci někde jinde. Takže určitě to nemůže být vůči zaměstnancům silové,“ dodává Maráček.

Proti fúzi vystupují dlouhodobě někteří zdravotníci. Například chirurg Kroměřížské nemocnice Jaroslav Novák. „Vhodný je pro náš kraj, který nemá fakultní nemocnici, tak je model Jihočeského kraje, kde jsou okresní nemocnice samostatné jednotky a jsou zastřešené organizací, která jim zajišťuje jednotný nákup léčiv, jednotné se starání o nemovitý majetek, ale každá nemocnice je svým subjektem a je zodpovědná sama za sebe.

Tuto fúzi děláme proto, abychom nejvíce zachránili ty ohrožené. Což je v tomto pořadí – kroměřížská, vsetínská a hradišťská nemocnice. Kroměříž je nejvíce ohrožená. Má kolem sebe Vyškov, Prostějov, Přerov – konkurenci velmi blízko.
Jiří Čunek (KDU-ČSL), hejtman Zlínského kraje

Opatrný je také další lékař a zároveň zastupitel za hnutí ANO Michal Filip. „Je pravda, že i ty holdingy, jako pardubický nebo jihočeský nejsou bez problémů. Není to samospasitelná věc,“ míní. Námitky se ozývají především z Kroměřížské nemocnice. Lidovecký hejtman Jiří Čunek ale tvrdí, že právě ona na fúzi nemocnic do budoucna vydělá. Pomůže jí prý splnit některé standardy pro úhradu péče. „Tuto fúzi děláme proto, abychom nejvíce zachránili ty ohrožené. Což je v tomto pořadí – kroměřížská, vsetínská a hradišťská nemocnice. Kroměříž je nejvíce ohrožená. Má kolem sebe Vyškov, Prostějov, Přerov – konkurenci velmi blízko,“ vysvětlil hejtman.

Pro bývalou ředitelku Kroměřížské nemocnice, momentálně tamní lékařku, Lenku Mergenthalovou znamená fúze ztrátu identifikace a sounáležitosti lidí a zaměstnanců s konkrétní nemocnicí. „Při spojení do jednoho IČO a IČZ může docházet volně k přesunům oborů péče v rámci toho kraje, aniž by se muselo nějak zásadněji vyjednávat se zdravotní pojišťovnou,“ objasnila.

Fúze by podle současného vedení nemocnic znamenala srovnání mezd především u zdravotních sester a nižšího personálu. Momentálně jsou u sester nejvyšší v Kroměříži. Právě po fúzi by se na jejich úroveň dostali i v dalších třech krajských nemocnicích.