Za komunistů podmáčená ruina s opadanou omítkou. Dnes je kunovický Panský dvůr znovu skvostnou budovou

Hlavně v jeho centru, které je velmi frekventované a asi málokdo má to štěstí, že ho projede plynule. Takže když vás zastaví červené světlo na semaforu a nejste od něho příliš daleko, tak jste na dosah architektonického skvostu s názvem Panský dvůr.

V Kunovicích je to nejvýznamnější kulturní památka a posledních osm let vypadá skutečně „pansky“. Byla totiž zachráněna, no snad za pět minut dvanáct. Byla to podmáčená ruina s opadanými omítkami uprostřed města. Jen znalci historie věděli, jak cenný je to objekt.
Přibližně dvouhektarový komplex budov pochází zřejmě z konce 16. století a mohl být součástí kunovického zámku.

Taky se uvádí, že první písemná zmínka o něm pochází z roku 1301. Mnoho dokladů o areálu a jeho vzniku se nedochovalo. Proto jsou historici v tomto případě velmi opatrní při uvádění dat a letopočtů. Odkazují také na záznam v urbáři z roku 1592. Údajně se v něm píše o kunovickém zámku s dobře vystavěným panským dvorem.

Dvakrát hrozil zánik, záchranou byli letečtí nadšenci. Muzeum letadel v Kunovicích funguje už 48 let

• Upravit
• Smazat

Být v Kunovicích a nenavštívit letecké muzeum, to je jako kdybyste v Kunovicích ani nebyli.

Urbáře byly úřední knihy zavedené majiteli panství a statků k evidenci platů a dávek z poddanských vsí a usedlostí. Panským dvorem z urbáře je podle nich právě ten současný, protože jiný v Kunovicích není a ani nebyl. Další indicií o existenci panského dvora je kresba Kunovic ze 17. století. Je na ní vidět, že areál i se zámkem byl v té době dominantou městečka.

A komu patřil zámek a panský dvůr? Lichtenštejnským knížatům. Majiteli panství a statku byli téměř tři století. Vlastnili ho ještě na přelomu 19. a 20. století. Rozsáhlé prostory dvora pronajímali.

V areálu, v té době už bývalého kunovického dvora, byla v roce 1948 zřízena farma Státního statku Uherské Hradiště, začaly se provádět stavební úpravy a objekt rychle chátral.

Kunovjané, kteří jeho „proměnu“ měli na očích, by o tom mohli vyprávět. Pak přišel rok 1989 a s ním i plány na lepší využití v té době už velmi zdevastovaného objektu. Po různých peripetiích se městu podařilo dvůr vykoupit a dotáhnout do konce požadavek, aby byl prohlášen kulturní památkou. To se stalo v roce 1994.

Při rekonstrukci bylo objeveno několik prvků, potvrdily jeho historickou hodnotu. Dochovaly se a k vidění jsou terakotové hlavy dobytka, původní dveře, schodiště, lichtenštejnské patníky se symboly, kterými tehdejší pánové označovali své nemovitosti, klenby, krovy a další unikátní detaily.