Výhled na Ještěd i Ralsko si můžete užít z vyhlídkového altánu Švýcárna v Lužických horách
Nad vesničkou Drnovec, která je dnes součástí Cvikova v Libereckém kraji, se tyčí Zelený vrch. Kopec, který dělá čest svému jménu. Na první pohled ale zaujme především skalnatým ostrohem zvaným Bittnerův kámen, na kterém stojí vyhlídkový altán. A i když není úplně na vrcholu, poskytuje nádherný výhled na okolní kopce.
Skalnatý výběžek zaujal už před mnoha lety drnovického hospodského Josefa Böhma, který na něm nechal postavit hostinec jménem Schweizerhaus, tedy Švýcarský dům. Do druhé světové války byl hojně navštěvovaným výletnickým cílem.
Podobu současné vyhlídce z roku 2015 vtiskla architekta Kateřina Iwanejko, kterou oslovil její kamarád z dětství, lesák Jiří Hokr. „Přišel za mnou, že Lesům České republiky by se tam líbila vyhlídka. A dal mi malý obrázek té původní hospody, kde nebylo skoro vůbec nic poznat. Na to konto jsem dostala nápad na vytvoření jednoduchého přístřešku,“ popisuje architekta. Úplně jednoduchý přístřešek to ale není, byl by ozdobou leckteré zahrady. Jen by v ní určitě nevynikl tak, jako na Zeleném vrchu.
Vznik současné vyhlídky Švýcárna, která názvem zřejmě navazuje na původní hostinec, podpořilo vykácení stromů pod vyhlídkou, čímž se otevřel krásný pohled nejen do krajiny Českolipska. Za dobrého počasí je vidět Ještěd a Ještědsko-kozákovský hřbet, výrazné Ralsko, blízký vrch Ortel i vzdálenější vrcholky Lužických hor a dokonce i Bezděz.
„Švýcárna je ovšem jedna ze dvou vyhlídek na Zeleném vrchu, za námi je ještě Schillerova vyhlídka. Stejně jako Švýcárna je součástí Zeleného vyhlídkového okruhu vedoucího ze Cvikova,“ upřesňuje Marie Kárová z destinační agentury Lužické a Žitavské hory.
Také na Schillerově vyhlídce, která je na opačné straně Zeleného vrchu, stával kdysi hostinec. Do druhé světové války patřilo k dobrému bontonu o víkendu vyrazit na špacír, tedy na výlet a tato tradice na Cvikovsku znovu ožívá. Jen si dnes musíte vzít občerstvení s sebou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
