Národní kulturní památky tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství země, vztahuje se na ně přísnější ochrana než na kulturní památky, kterých je také mnohem více.

Podobně jako u kulturních památek i u národních kulturních památek zákon upravuje jejich trvalý i dočasný vývoz do zahraničí a také prodej.

Přijedou turisté ze zahraničí

"Věřící nepotřebují žádné vyznamenání, na Hostýn chodí bez ohledu na to, jestli jde o národní kulturní památku, nebo ne. Zařazení na jejich seznam by ale mohlo zvýšit příliv zahraničních turistů," uvedl Lubomír Vývoda, předseda Matice svatohostýnské.

Aktuálně jsou na Hostýně plánovány dvě velké investiční akce. Připravuje se osvětlení vnitřních prostor baziliky LED technologií a rekonstrukce kaplí Panny Marie plačící a svatého Jana Sarkandera. Práce mají spočívat v odvětrání základů vnějšího pláště, vytápění pomocí podlahového topení a zateplení stropů.

Osm památek na Zlínsku

Zmínky o poutích na Svatém Hostýnu se datují od 16. století. Původní starý kostelík byl v první polovině 18. století nahrazen barokní stavbou, která však od roku 1787 po zákazu zdejších poutí postupně chátrala. K velkému stavebnímu rozvoji Hostýnu došlo zejména v 1. polovině 20. století. Nejzajímavější stavbou je nová křížová cesta podle projektu Dušana Jurkoviče.

Seznam národních kulturních památek (NKP) rozšíří celkem 19 sakrálních staveb a areálů. Je mezi nimi třeba poutní areál s kostelem Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře v Praze, poutní areál ve Svatém Janu pod Skalou, Mariánská Týnice na Plzeňsku, Svatý kopeček u Mikulova nebo Svatý Kopeček u Olomouce.

Na Zlínsku je nyní osm národní kulturních památek. Jde například o zámek v Kroměříži, rožnovské Valašské muzeum nebo zámky v Buchlovicích a Vizovicích.