Verbuňk je slovácký poklad, už 15 let je na seznamu UNESCO
Od zápisu slováckého lidového tance verbuňk na seznam nehmotného dědictví UNESCO letos uplynulo 15 let. S dalšími dvanácti projevy tradiční lidové kultury ze všech koutů světa byl zařazen na seznam 25. listopadu 2005.
UNESCO ocenilo tanec pro jeho vysokou uměleckou úroveň a označilo ho za výraz kulturní identity jeho oblasti, tedy Moravského Slovácka. Pro Českou republiku to byl první zápis do nehmotného dědictví UNESCO.
Počátky verbuňku spadají do 18. století a jsou spojeny s odvodem branců do armády. Věnují se mu folklorní soubory, je však i přirozenou součástí tanečního repertoáru například při hodech, svatbách nebo vinobraních. Jednotlivé oblasti Slovácka si udržují specifické styly verbuňku.
Verbuňk
Tanec má předem daný přibližný rámec, z velké části jde ale o improvizaci tanečníka. Tančí jej pouze muži, a to při cimbálové muzice nebo dechovce. Tanečník nejprve zazpívá jednu z verbuňkových písní, poté následuje instrumentální přehrávka, při niž tanečník tančí s rukama nad hlavou. Každý tanečník verbuňku se snaží předvést co nejnáročnější a nejzajímavější kombinaci skoků, výskoků a piruet, tzv. cifrování.
Verbuňk může tančit jeden tanečník jako sólo, často však tančí i více mužů současně, každý ovšem tančí individuálně, nezávisle na ostatních.
Říká se, že verbuňk se nedá naučit a že se slováčtí chlapci rodí s verbuňkem v krvi.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
