Když se rozpumpují verbíři. V Kunovicích se lidé učí verbuňk, tanec, který okouzlil Unesco

Kurzy věnované skočnému slováckému tanci, který je zařazený na seznamu nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO, mají ve městě dlouholetou tradici. Letos jde o jejich 16. ročník, řekl dnes ČTK Jiří Lůčný ze spolupořádajícího folklorního souboru písní a tanců Handrlák.

Náplň kurzů je poměrně ustálená. "Vždycky to začíná velkou rozcvičkou, kdy se rozpumpují verbíři, aby dostali trošku krev do těla. Potom už se to věnuje jednotlivým cifrám, kombinacím, protože máme válaný verbuňk, máme duvaj, a potom rychlý verbuňk. Takže učí se skládat jednotlivé cifry do těch třech kategorií tance," uvedl Lůčný.

Týdenní kurzy vedou jako lektoři pravidelní a úspěšní účastníci strážnického folklorního festivalu, kde každoročně patří soutěž nejlepších tanečníků tance verbířů, tedy verbuňku, mezi hlavní lákadla programu. Hudební doprovod obvykle zajišťuje cimbálová muzika. Většinu účastníků kurzů tvoří podle Lůčného členové folklorních souborů a chas, tedy skupin mladých lidí, které se v obcích podílejí na organizaci hodů.

Pravidelně na kurzy dojíždí desetiletý Šimon Janků z Uherského Hradiště, který patří podle organizátorů kurzů mezi velké talenty. "Vždycky se tady procvičím a nachystám na další soutěže verbířů. Všechno si tady oživím, připomenu si, co mám na pódiu dělat. Baví mě hýbat s nohama, hodně se na to soustředit," řekl Janků.

Společně s ním se díky kurzům v tancování verbuňku zlepšuje i o dva roky starší Matyáš Hoplíček z Kunovic. "Zlepším si tady techniku. Jsme tady každý den hodinu a půl. Náročné to bývá hlavně tehdy, když cvičíme rychlý verbuňk, ale je to odreagování od všeho ostatního," uvedl Hoplíček. Stejně jako Janků je členem kunovického dětského folklorního souboru Malý Handrláček.

Počátky verbuňku spadají do 18. století a jsou spojeny s odvodem branců do armády. Věnují se mu folklorní soubory, je však i přirozenou součástí tanečního repertoáru například při hodech, svatbách nebo vinobraních. Jednotlivé oblasti Slovácka si udržují specifické styly verbuňku. Na seznam UNESCO byl jako vůbec první nemateriální památka České republiky zapsán v roce 2005.