V Třinci se návštěvníkům otevřely dřevěnky z nejstarší kolonie pro pracovníky železáren

2. květen 2024

V Třinci na Borku zpřístupnili opravené dřevěnky, které v minulém století obývali dělníci železáren se svými rodinami. Původně jich bylo dvacet, dochovaly se dvě a z těch se stal originální skanzen. Roubenky jsou vybavené jako v době, kdy se v nich ještě žilo. Dnešní návštěvník může zjistit i to, na jak malém prostoru dokázaly žít rodiny často s mnoha dětmi.

Kuchyňka jedné z dřevěnek a v ní Anna s Darinou. „Tady bydlela naše babička. Dědeček seděl hodně u pece, kouřil dýmku a tady byl gauč a tam jsme vždycky v neděli poslouchali pohádku. Je to padesát let. Měli bravka, králíky, husy – dodnes máme ty peřiny. Žili tady jako na vesnici,“ vzpomínají na dětství.

Čtěte také

Pan Josef, kterému je už 94 let, pamatuje kolonii za války. Bombardéry mířily na huť, ale ne vždy se trefily. „Spadla tady jedna bomba přímo vedle dřevěnice a plot a to to vyhodilo na střechu, ale baráku se nic nestalo, jedině komín,“ vzpomíná.

Byty měly 32 metrů čtverečních. „Si představte. Záchod byl v šopě, žádná koupelka, pro vodu se chodilo. Žili v kuchyni, nic víc nebylo, nevím, jak tam spali,“ vzpomíná pan Josef na sousedy s dvanácti dětmi.

Podle historika Martina Krůla trávili pracovníci většinu času v železárnách a doma jim stačila postel. „Toto je nejstarší kolonie. Původně zde bylo dvacet domků členěných na čtyři bytové jednotky. Pro ty příchozí to byl kvalitativně velký skok,“ vysvětluje.

Bydlení pro pracovníky Třineckých železáren

Domky jsou vybavené v původním duchu. Při procházení byty se posouváme v čase, pokoji ve stylu druhé půlky 20. století už vévodí obývací stěna a televize. „Je uzákoněná osmihodinová pracovní doba, takže lidé mají více času, i více peněz. A tady už jim to začalo být malé,“ dodává Krůl.

Dělníci z železáren se stěhovali do paneláků a dřevěnky zůstaly opuštěné. Jako kulturní památku je zachránili a teď je z nich jediný skanzen svého druhu v Česku.

Další informace o dřevěnkách včetně otevírací doby a vstupném najdete na webu trinecko.cz.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.