V 19 letech to pro mě byla naprostá normálka, vzpomíná na první setkání s Bromem Helena Blehárová

17. září 2021

Vydala padesát singlů, zazpívala si ve slavném filmovém muzikálu Dáma na kolejích nebo seriálu Píseň pro Rudolfa III, získala mnohá hudební ocenění. To je zpěvačka Helena Blehárová. Narodila se v Žilině, ale osudným se jí stalo Brno a setkání s Gustavem Bromem.

Po letošních prázdninách, kdy byla kvůli úrazu upoutána na lůžko, přišla na rozhovor v dobré náladě a s úsměvem. „Na některé úseky života vzpomínám ráda, ale právě jenom na některé,“ začíná se pozvolna ohlížet do minulosti.

Její první profesionální angažmá bylo v orchestru Gustava Broma, na kterého si zavzpomíná ráda a s láskou. „To byl člověk, který dokázal udržet kapelu, dokázal s kýmkoliv mluvit, od nejvyššího až po nejnižšího. Udržet takový orchestr pohromadě, to je strašná práce. Zkraje jsem s nimi jezdila jenom já, ale postupně se nabírali další zpěváci. V té době se měnil trend hudby z jazzové a swingové na pop.”

První setkání s Bromem ale v té době nevnímala jako příliš osudové, to přišlo až dodatečně. „Mně bylo tehdy 19 let a v tomhle věku jsem to brala jako normální věc, nekoukala jsem na něho jako na boha. Bromův tenorsaxofonista Zdeněk Novák mě slyšel zpívat na soutěži s jazzovou kapelou a hned volal panu Bromovi, aby mu řekl: ‚Mám pro tebe zpěvačku.‘ ”

Písničku Š-š-š nazpívala v roce 1967 a vznikla velmi rychle. „V noci mi volal textař Jan Fiala a říká mi, že slyšel písničku, kterou zpívá Nancy Sinatra. ‚Už pro tebe píšu text a zařídí se natáčení.‘ A byl to hit.”

V té době čerpala inspiraci ze zahraničních desek, které jí ze zájezdů vozili basketbalisté. „Líbil se mi třeba Stevie Wonder a jemu podobní zpěváci, pak jsem měla angažmá v Semaforu a tam jsem nazpívala další svoje populární písničky od českých autorů.”

V té době přišla nabídka, kterou ale nepřijala: „K Martě Kubišové a Vaškovi Neckářovi hledali třetí zpěvačku do party. Já jsem ale měla byt v Brně, už mě nebavilo bydlet po podnájmech. Tak vyměnili Helenu za Helenu. Možná to byla chyba, co se týká kariéry, ale z osobního pohledu to dnes vidím jako výhru.” V Brně pak dostudovala zpěv na konzervatoři, kde později i učila adepty muzikálového herectví.

Dál zpívala s Orchestrem Gustava Broma, ráda zavzpomíná i na spolupráci s Miroslavem Horníčkem nebo dvojicí Lasica-Satinský.

„Vždycky jsem těsně před vystoupením cítila chvění, ale to je normální. Když jsem pak vyšla na pódium a uslyšela hudbu, tak mě všechno přešlo. Vždycky jsem si vybírala písničky, které se mi dělaly dobře a které jsem ráda zpívala pro jiné,“ vysvětluje, proč jí hudba pomáhala a pomáhá od všech trápení.

Proč se z ní stala moderátorka, a to dokonce v němčině? Kde si ještě dnes ráda zazpívá? Odpovědi i na tyto otázky se dozvíte v rozhovoru Jany Kobylinské se zpěvačkou Helenou Blehárovou.

Spustit audio

Související