Úterní Noční linka: Zvířecí parťáci

18. červen 2024

Zažili jste někdy při pohledu očí psích, kočičích (nebo dalších zvířecích souputníků) to, co by se dalo nazvat přímou cestou k duši? Měli jste někdy pocit, že vám váš zvířecí přítel opravdu rozumí?

Máte-li zvířecího kamaráda, bude asi lepší, když na tyhle otázky odpovíte sami. Na vaše telefonáty se bude v Noční lince těšit Borek Kapitančik. Do studia volejte na číslo 731 800 900, pište na e-mail linka@rozhlas.cz nebo do webového formuláře níže.

zdenka z prajzké|PĚKNÝ VEŘER,BEZ PSÍHO SPOLEČNÍKA SE NEDOVEDU PŘEDSTAVÍT,KDYŽ JSME SE V 4,10,1969 Z MANŽELEM VZALI TAK JAKO PRVNÍ JSME SI POŘIDILI PEJSKA A LYŽE,VE VEDLEJŠÍ VESNICI TAK POZDĚ MĚLI ŠTĚNATA POULIČNÍ RASY ,TO BYL NÁŠ PRVNÍ PES JMENEM REK,DNES MÁME11 LETOU LABRADORKU RETVÍRA EJMINKU, VŠEMU ROZUMÍ A NA NAŠE POKYNY SLYŠÍ,NAPŘÍKLAD KDYŽ JDE SPÁT MUSÍ UKLIDIT ZE ZAHRADY VŠECHNY SVOJE HRAČKY,ZDENKA
Eva z jižních Čech|Přeji krásnou noc a krásný následující den. Kdysi jsem měla černého kocoura se žlutýma očima. Teď mám medínka, který si mne vybral očima, když jsem šla okolo výlohy. Musela jsem se vrátit, ten pohled mi připadal trochu smutný, a koupit si ho. Není živý, ale i tak je to fajn parťák ☺. Máme teď nejdelší dny (sluneční svit) v roce, úžasné. Přeji hodně hřejivých paprsků, které oblažují srdce Eva z jižních Čech
Helena|Ta pani, ktera povidala o tom, ze kocicky se chovaji jako lidi, to muzu totalne potvrdit, mam tu samou zkusenost. Na me kdyz se kocourek urazil, ze jsem si dovolila odjet a pak mi nejakou dobu trvalo, nez jsem se vratila, tak se mnou "nemluvil" skoro tyden, az pak se milostive ke me zase zacal chovat jako ke sve oblibene panicce. Taky se hohdne podobaji lidem v tom, ze se chteji dobre najist, pekne se umyt, chvilku pomazlit a pak se zabalit do klubicka na svym mistecku a spat. Ten kocourek se mnou pravidelne chodi,kdyz jdu vysypat odpadky do kontejneru, na to se asi tesi, protoze jak si vsimne, ze se chystsam, okamzite dava najevo, ze nemuzu jit bez neho. Zviratka jsou v mnoha pripadech chytrejsi nez lidi, hlavne v tom, ze ziji "tady a ted" a veri svoji intuici, lide se maji hodne co od nich ucit.
YVETA|Dobrý večer, pane Borku a Nespavci. Na jedno příhodu o zvířátku, kde vlastně přítomno nebylo, nezapomene celá naše rodina. Vraceli jsme se od Baltu. Dohodli jsme se s manželem, že těch 700 kilometrů dáme. Jsme oba řidiči, tak se budeme střídat. Nám to potíž nedělalo, ale na děti 3 a7 let byla cesta dlouhá, a tak jsme vymýšleli různé hry. Čekali jsme na hranicích na odbavení, (tenkrát bylo ještě celní a devizové prohlášení,) děti prudily a mne napadlo vymýšlet zvířecí rodiny. Husa, houser, housátko, kocour, kočka, koťátko… Nevím, jak ze mne vypadlo, a jak dělá kočička a holka zamňoukala. Právě ve chvíli, kdy k nám přišel celník. A nastalo ródeo. Odstavili nás mimo, auto prolézali skrz na skrz, málem rozebrali na šroubky. Nakonec se mne zeptal celník, kde máme tu kočku, že bez papírů ji převážet přes hranice nesmíme. A vysvětlete celníkům, že to byla dcera. Jinak syn má dvě čubičky (malamut a švýcarský ovčácký), kteří chodí ke mne každý den jako do školky. Jsou to moje dvě mazlilky. Dobou noc a hodně radosti s našimi zvířecími kamarády
Bedřich |Dobrý večer pane Borku můj miláček je můj pejsek Filip dobrou noc
frantisek svaricek|Dobrý večér p.Borku a posl.N.L.Náš péjsek FILIP toho očima naznači mnoho,třeba když mě manžélka donese na stůl jídlo,tak on jde sní ke mě a začiná prosit o nějaké to sousto,dělá to hlavně když mě donese něco s masem,tak to se sním rád podělim ,podle očí poznám že je spokojený.On taky rád jezdi snáma autem,když ho někdy nevezmem do auta a vrátime se domu tak nám dokáže pěkně vynadat. je zajimavé že když řeknu Filipe,tak mě rozumi,on když řekne Franto ,tak mu nerozumim , tak se mě zdá že ten péjsek je chytřéjši.FRANTIŠEK ZE ŽIDLOCHOVIC.
Jana| Dobrý večer. Shodou okolností jsem se dneska setkala se známou, která se mi chlubila, že ve svém věku (83let) si našla milence a tak teď prý žije jen pro něj. V parku se k ní přidal a šel s ní domů a už tam zůstal – krásný kocourek. Je čistotný a vděčný za každé slovo a pohlazení. Paní má důchod sice hodně malý, ale pro kocourka nelituje utrácet za pamlsky. Přeji dobrou noc.
Dagmar|Máme psa křížence Amerického Staforda x Ridgeback a když byl malý, učila jsem ho vykonávat potřebu venku a vždycky jsem ho pochválila slovy : Hodnej pejsek ! Jednou se stalo, že jsem šla na WC, on na mě koukal a já mu řekla : Koukáš kam jdu ? Jdu dělat hodnej pejsek. On tak dvě vteřiny koukal, pak zvedl nožičku a počůral nově vymalovanou zeď vedle toalety. Zážitků je s ním mnoho, to by bylo na dlouho. V každém případě je to člen naší rodiny a tak k němu také přistupujeme. Milujeme ho a on nám tu lásku úplně stejně oplácí. Mít parťáka, který by za vás položil život, to není samozřejmost, to je opravdová láska. Přeji krásný zbytek dne a další hezké příběhy. S pozdravem Dagmar
Dana|Pěkný večer všem. My jsme doma měli všechno možné, co si pamatuju od malička tak to byl kůň, kráva, králíci, husy, pes, několik koček, andulky, kanárka. Ale co musím říct, že na to ráda vzpomínám, tak to byly naše ochočené slepice. S těmi jsme si užili legraci, že jsme je pak nemohli ani zabít a u nás na dvoře vlastně dožily. Když jsme seděli na dvoře na lavičce, tak slepice sedly pod lavičku a byly s námi, když jsme šli do zahrady, tak utíkaly taky a jak jsem zavolala jdeme domů, tak poslušně utíkaly se zavřít do kurníku. Když jsme došli z práce, tak honem pelášily nás přivítat, jen se jim peří natřásalo a už čekaly na dvorku u vrat.
jarka |Dobrý večer já měla ochočenou kavku to u nás opravovali střechu na kostele dokonce jsem ji naučila mluvit jen ty klempíři ji naučili sprostá slova a tata se hněval jinak u mě žije JULINKA jokšírek a ta mě fakt rozumí bylo by to dlouhé psaní tak pozdravuje noční lidičky Jarka z or.hor
Blanka Plechatá|Dobrý večer všem , miluji zvířátka od mala a těžce nesu, když se jim ubližuje. Chovám celý život prjsky,v současné době mám 14 letou jorkšírku a ta je jak člověk.Rozumí všemu co jí řeknu,spí semnou v posteli,když vidí,že si beru pyžamo,už jde ke dveřím ložnice a jdeme si lehnout. Když jí řeknu Salynko,počkej tady, já se vrátím, sklopí ouška a jde si lehnout,když řeknu jdeme ven začne se motat dokola,jak se těší ven.A to bych mohla jmenovat vše čemu rozumi dál a dál. Tak se mějte,každý den vás poslouchám a znám všechny co k vám volají. Ja jsem ještě nikdy nevolala,jenom píšu. Zdraví Blanka z Přeloučska.
Jana Jirkov|Dobrý večer Borku, ano ten pocit jsem zažila u našeho kocourka Míši, který byl velmi vnímavý, např. dokázal poznat u lidí smutek, dal totiž jednou babičce když brečela tlapku na ruku, byl to pro mě jakožto malou holku velmi silný zážitek na který už do konce svého života nikdy nezapomenu.
Petra z Pardubic|Dobrý večer, měla jsem 13 let psa Puňtu, a 8 let psa Maxe. Teď mám 8 let kočku Miu, Petra z Pardubic.

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.