Úmrtí Jana Masaryka bylo šetřeno už čtyřikrát. Věřím, že popáté pomůže i nová nahrávka, říká Eva Kézrová

Český rozhlas Plus uveřejnil 2. října jedinečnou zvukovou nahrávku v případu nevyjasněné smrti prvního poválečného ministra zahraničí Jana Masaryka. Kriminální inspektor Vilibald Hofmann, který byl na místě jako jeden z prvních, ji namluvil před půlstoletím v rodinném kruhu a popisuje v ní dění onoho osudného březnového rána roku 1948 v Černínském paláci. Zveřejnění zvukové nahrávky přispělo dokonce k tomu, že státní zástupce znovu otevřel kauzu úmrtí Jana Masaryka k dalšímu šetření. A za tím vším stojí redaktorka publicistiky Českého rozhlasu Plus Eva Kézrová.

„Myslím, že to zní, jako bych udělala něco obrovského, ale já si myslím, že za tím je velké množství lidí,“ zdůraznila v rozhovoru pro Český rozhlas Zlín Eva Kézrová. Uvedla, že výpověď Vilibalda Hofmanna má velký význam, protože byl na místě úmrtí Jana Masaryka jako první. „O to jsou ta jeho slova cennější, protože se můžeme dozvědět, co se tam skutečně odehrálo, i když on samozřejmě už několikrát vypovídal,“ podotkla.

Eva Kézrová|foto: Khalil Baalbaki

Případ se teď i díky práci Evy Krézrové bude vyšetřovat popáté. „Ta předchozí šetření byla ovlivněna dobou, ve kterých se vedla. A tím byla také ovlivněna výpověď, kterou v danou chvíli Hofmann poskytl, protože už v tom roce 1948, bezprostředně po tom desátém březnu se vyšetřování uzavřelo. A to tak, že šlo o jednoznačnou sebevraždu, že Jan Masaryk skočil z okna sám, bez cizí pomoci,“ popsala Kézrová.

Poznamenala, že se tehdy měnily výpovědi. „A byla tam také jiná výpověď Vilibalda Hoffmana, než jak je zaznamenána na té nahrávce,“ přiblížila. V roce 1968 v době Pražského jara se případ úmrtí Jana Masaryka prošetřovala znovu. „Skončilo to ale dříve, než se to stihlo nějak rozjet. Vyšetřování tehdy řeklo, že to byla asi nešťastná náhoda,“ pokračovala Kézrová.

Po revoluci v roce 1996 se prováděla další dvě vyšetřování. „Bylo asi takové netypické. Úplně se nepovedlo využít všech možných a dostupných archivních věcí a skončilo to tím, že to byla nešťastná náhoda. Ale trošku jiná, že poválečného ministra zahraničí někdo k tomu, aby vyskočil z okna, zřejmě donutil. Tak, že tedy vyskočil pod nátlakem,“ dodala.

Je nutné říci, že v té době bylo na Černínském paláci lešení, takže ta rekonstrukce nebyla a nemohla být vůbec relevantní. Výsledek byl tehdy ten, že Jan Masaryk byl zavražděn.
Eva Kézrová, publicistka Českého rozhlasu

V roce 2003 se pak otevřelo čtvrté vyšetřování. Její součástí byla podle Kézrové i jakási rekonstrukce. „Je nutné říci, že v té době bylo na Černínském paláci lešení, takže ta rekonstrukce nebyla a nemohla být vůbec relevantní. Výsledek byl tehdy ten, že Jan Masaryk byl zavražděn,“ připomněla zatím poslední vyšetřování. To bylo ale podle ní zpochybňováno.

Eva Kézrová se domnívá, že při nynějším vyšetřování, by se mohla rekonstrukce případu provést za využití současných možností a prostředků. „Bylo by dobré, aby se konečně udělala pořádně tak, jak se rekonstrukce nějaké smrti dělat má,“ myslí si Kézrová.

Nová nahrávka, kterou zveřejnil Český rozhlas Plus, byla impulzem pro nové vyšetřování úmrtí Jana Masaryka. „Ta nahrávka vznikla před půlstoletím v roce 1968, krátce poté, co Vilibald Hoffman přišel z Generální prokuratury a tam viděl fotografie, které si nepamatoval, že by tam byly a říkaly mu trošku něco jiného, než co on si pamatoval. Tak proto on se rozhodl to natočit v tom rodinném prostředí,“ popsala historii nahrávky Kézrová. Po zveřejnění půlstoletí staré nahrávky se o případ začal zajímat i státní zástupce.

Původní nahrávku z roku 1968 v rámci celého rozhovoru s Evou Kézrovou si můžete pustit v našem audioarchivu nebo v audiosouboru v tomto článku.