Svatováclavská kaple v katedrále sv. Víta na Pražském hradě ukrývá hrob našeho zemského patrona
V katedrále sv. Víta na Pražském hradě je možné nahlédnout do Svatováclavské kaple, kde se nachází hrob nejvýznamnějšího zemského patrona. Nádherná výzdoba a také odlišné pojetí architektury zdůrazňují výjimečnost tohoto ústředního místa chrámu. Obklad stěn z drahých kamenů a nástěnné malby pašijového cyklu pocházejí z původní výzdoby kaple ze 14. století.
Stavba Svatováclavské kaple byla dokončena v roce 1366. Jejího vysvěcení o rok později se zúčastnil sám Karel IV. Vybudovaná byla nad původním Václavovým hrobem, protože v 10. století byl umístěn do jižní apsidy rotundy, kterou svatý Václav sám zakládal. V 11. století, při stavbě svatovítské baziliky, byl hrob respektován a ani ve 14. století nechtěli jeho polohu měnit.
V kapli se nachází náhrobek svatého Václava. Současnou podobu získal při rekonstrukci v roce 1913, ale uvnitř náhrobku je zachovaná původní gotická tumba ze 14. století. V kapli uvidíte také světcovu sochu, jednu z nejvýznamnějších památek gotického sochařství. Je zhotovená z opuky a obvykle se datuje do roku 1373.
Na podstavci má štítek s reliéfním mistrovským znamením Parléřů. Používal ho nejenom Petr Parléř, ale i členové jeho rodiny. V kapli je umístěno také svatovítské pastoforium, což je železná schránka na svátost oltářní, dílo kovářského mistra Václava z roku 1375.
Stěny vyložené drahokamy
Výzdobu stěn dělí výrazná vodorovná římsa na dvě části. Část pod římsou je vyhrazená pašijovému cyklu. Malby ze 14. století jsou vložené do ploch vyložených drahými kameny. Jaspisy, ametysty a chryzoprasy. Nad římsou jsou malby zobrazující scény ze života svatého Václava a ze zázraků, které se odehrály po jeho smrti. Dole u Ukřižování klečí Karel IV. a jeho čtvrtá manželka Alžběta Pomořanská, v pásu horních maleb je vyportrétován Vladislav Jagellonský a jeho manželka Anna.
Výzdoba pod římsou krátce poté, co byla dokončena, musela být pozměněna. Kaple byla vysvěcena roku 1367. Pět let poté Karel IV. rozhodl, že spodní část stěn bude osazena drahými kameny. S tím se původně nepočítalo, a tak museli kameníci svatovítské huti opatrně odsekat povrch stěn. „Jestli tam byly nějaké nástěnné malby, tak je prostě obětovali, aby tam vytvořili prostor pro obklad. A víme z účtů, které se zachovaly, že v roce 1372 skutečně několik kameníků ve Svatováclavské kapli pracovalo, i když už byla pět let hotová,“ říká architekt Petr Chotěbor z oddělení specializované památkové péče Kanceláře prezidenta republiky.
Nebesky modrá klenba kaple je výjimečná tím, že její přípory nevycházejí z rohů, ale vždy z první čtvrtiny stěny. Klenba tak působí velice lehkým dojmem, protože se díky tomu zdá, že má subtilní žebra. „Celý profil žebra je ale ve skutečnosti ukryt pod omítkou kápí a my vidíme pouze kousek této profilace. Je to taková finta Petra Parléře,“ usmívá se Petr Chotěbor.
V severním portálu, který se zachoval ze 14. století, si na křídle dveří můžete povšimnout lví hlavy s kruhem. „O té se traduje, že sem byla přenesena z kostela ve Staré Boleslavi, kde byl svatý Václav zavražděn. Právě tohoto kruhu se údajně držel v momentě své mučednické smrti. Také všechna vyobrazení zavraždění svatého Václava ukazují tento detail.“
Svatováclavská kaple byla restaurována Kamilem Hilbertem v letech 1911 až 1913. Dveře se sedmi zámky v jihozápadním rohu kaple vedou do Korunní komory, v níž jsou uloženy české korunovační klenoty.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
