Svátek Purim s čísly

Svátek losů Purim inspirovaný biblickou Knihou Ester je v židovské tradici tím nejvíce radostným. Příběh zasazený do 4. století před občanským letopočtem není historicky zcela doložen. Vyprávění o záchraně před záhubou v perské říši krále Achašvera však vždy souznělo s židovskou zkušeností pronásledování, a o to raději Židé Purim slaví.

Na způsob karnevalu ho provází oblékání masek. Hned po bohoslužbě je třeba alespoň jednoho člověka obdarovat dvěma sladkostmi nebo drobnými pokrmy. A v židovské tradici výjimečná je i purimová zvyklost pít víno nejen k svátečnímu posvěcení, ale čistě pro požitek.

K purimové Knize Ester se však současně tak jako k jiným textům váže i mystická tradice zvaná gematria, která vychází ze zvláštnosti hebrejské abecedy; její písmena mají i číselnou hodnotu. Kabalisté na tomto základě porovnávali biblická spojení a v jejich číselných souvislostech nacházeli skrytá, ale i hravá sdělení.

Nejinak je tomu i u svátku Purim.

Hned na počátku Knihy Ester se píše, že král Achašveroš „kraloval nad 127 krajinami od Indie až po Kúš". Ve staré židovské literatuře, midraších, můžeme najít vysvětlení, že 100 těchto krajin bylo na pevnině a 27 na ostrovech. V Knize Ester se totiž píše, že „král Achašveroš uvalil daň na zemi a mořské ostrovy". Hebrejské slovo pro daň se přitom v gematrii rovná 100, „ostrovy" pak 27.

Nebo odjinud: Jméno zlovolného rádce krále Achašvera Hamana, který chtěl Židy vyhladit, v hebrejském textu Knihy Ester číselně odpovídá slovu král. Plné Hamanovo jméno jako syna Hamedaty Agagovce přitom dává 619, zatímco „koruna“ v součtu hebrejských písmen 620. Když se proto Achašveroš Hamana zeptal, jak poctít muže, kterému chce projevit zvláštní přízeň, Haman přesvědčený, že má povýšení na dosah, úlisně pravil: „Ať mu na hlavu vloží královskou korunu.“ Netušil, že vysněná koruna, v gematrii o pouhou jednotku vyšší než jeho plné jméno, mu nejen nepřipadne, ale bude jí poctěn moudrý Žid Mordechaj, kterého nenáviděl.

A zmínil jsem i pro židovskou náboženskou tradici nezvyklé purimové pití vína pro potěšení. Pít – ale kolik? Podle Talmudu tolik, až v textu Knihy Ester nelze rozlišit „požehnán buď Mordechaj“ od „proklet buď Haman“. Obě zmíněná spojení dávají v hebrejštině číslo 502. Nerozlišit mezi nimi tedy znamená, že vínem rozjařený čtenář už nedokáže správně sečíst číselnou hodnotu zmíněných vět.

Ale tak tomu podle židovské náboženské tradice má být opravdu jen jednou do roka – na Svátek losů Purim.