Slaďák bez happyendu. Zámek Pepčín provázel příběh stárnoucího hraběte a jeho mladé ženy

Základy zámku Pepčín
Základy zámku Pepčín

Nadšenci se nyní snaží o obnovu základů zámku mezi Uherským Brodem, Drslavicemi a Vlčnovem.

Znáte příběh o nejmladším šlechtickém sídle s nejkratší historií? Odehrával se ve 20. století na Uherskobrodsku. Pokud by byl zpracovaný jako literární nebo filmové dílo, věřte, že by to byl romantický a zároveň dojemný příběh stárnoucího muže, jeho mladé ženy, a taky domu, v němž žili. Ovšem žádný slaďák s happyendem.

Mezi obcemi Drslavice, Hradčovice, Veletiny, Havřice a Vlčnov je zalesněný pahorek Obora. Kdysi, a není to tak dávno, ho zdobil stejnojmenný zámek, ale místní lidé mu říkali Pepčín. Překrásný pětipatrový letohrádek pseudorománského slohu nechal v letech 1903 až 1905 postavit hrabě Václav Kounic pro svoji druhou ženu Josefínu.

Kostely, hradby i Dům kultury ve stylu brutalismu. To vše je Uherský Brod

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Uherském Brodu

Uherský Brod je město v okrese Uherské Hradiště, leží na řece Olšavě a žije v něm přibližně 17 tisíc obyvatel.

Právě po ní se zámeček jmenoval. Stavba ale nepřežila ani jedno století. V roce 1981 byla srovnána se zemí a v místě kde stála, zůstala jenom velká mýtina. Pamětníci dodnes vzpomínají na to, jak bílá věž zámečku vykukovala nad korunami stromů a tvrdí, že byla dobře viditelná i z železniční vlárské dráhy. Zámek měl podle nich sice krátkou historii, zato však nabitou zajímavými událostmi ze života hraběte Kounice a jeho druhé ženy.

Václav Kounic pocházel ze starobylého rodu. Narodil se v Drážďanech a díky výchově už od mládí inklinoval k českému národnímu hnutí. Na univerzitách v Praze a Vídni vystudoval práva a po studiích vstoupil do politiky. Zastával a podporoval zájmy českého národa, myslel i na sociálně slabší vrstvy, podporoval dokonce i studium žen na vysokých školách a žádal zavedení osmihodinové pracovní doby.

Když zemřel jeho bratr Albrecht, odešel z politiky a začal spravovat rodinné statky ve Slavkově a Uherském Brodě. Ve městě se seznámil s významnými osobnostmi a aktivně se zapojil do jeho budování. A poznal tam také svoji druhou ženu. Ta první, herečka Josefína Čermáková, zemřela v roce 1895.

Druhá žena, o třicet tři let mladší Josefka Horová, pocházela z chudé rodiny na Plzeňsku. Do Uherského Brodu přišla za prací. To bylo osudové rozhodnutí, protože sloužila jako hospodyně v domácnosti své tety Barbory.

Uherský Brod, Komňa, Nivnice nebo někde na cestě? Víme, kdy se Komenský narodil, nevíme ale kde

Citáty Jana Amose Komenského platí dodnes

Muzea, školy, náměstí, parky, ulice, sochy, časopisy, konference, dokonce i typ písma nebo anketa o nejoblíbenějšího učitele. To vše vzniklo nebo bylo pojmenováno z úcty k učiteli národů Janu Amosi Komenskému.

Manžel tety pracoval pro hraběte Václava Kounice. Podle zápisků Václava Kounice byla Josefka krásná a taky příjemná. Neměla sice urozený původ, ale uměla se „vybraně“ chovat. Správné vystupování studovala v Praze, stejně jako řeči, hru na klavír nebo umění. V roce 1905 dosáhla plnoletosti a mohla se oficiálně objevovat po Kounicově boku.

Josefína Horová a hrabě Václav Kounic se vzali v Praze 12. května 1908. Většinu času pak pobývali v zámečku Obora u Drslavic. Místní lidé si mladou a krásnou ženu hraběte Kounice oblíbili a letohrádek po ní pojmenovali. Traduje se, že objekt s bílou věží byl vybavený a zařízený tak, aby sloužil k bydlení pro manžele a jejich služebnictvo a bylo v něm místo i pro větší počet hostů, které si Kounicovi často na zámek zvali. 

Rodinné štěstí přetrhla náhlá smrt hraběte na podzim v roce 1913. Tím skončilo i nejslavnější období historie letohrádku Pepčín. Netrvalo ani deset let. Unikátní dílo architekta Václava Wittnera čekal smutný osud. Postupná devastace a nakonec definitivní zánik.

Spustit audio
autor: Věra Hotařová

Související