Slaďák bez happyendu. Zámek Pepčín provázel příběh stárnoucího hraběte a jeho mladé ženy

Znáte příběh o nejmladším šlechtickém sídle s nejkratší historií? Odehrával se ve 20. století na Uherskobrodsku. Pokud by byl zpracovaný jako literární nebo filmové dílo, věřte, že by to byl romantický a zároveň dojemný příběh stárnoucího muže, jeho mladé ženy, a taky domu, v němž žili. Ovšem žádný slaďák s happyendem.

Mezi obcemi Drslavice, Hradčovice, Veletiny, Havřice a Vlčnov je zalesněný pahorek Obora. Kdysi, a není to tak dávno, ho zdobil stejnojmenný zámek, ale místní lidé mu říkali Pepčín. Překrásný pětipatrový letohrádek pseudorománského slohu nechal v letech 1903 až 1905 postavit hrabě Václav Kounic pro svoji druhou ženu Josefínu.

Kostely, hradby i Dům kultury ve stylu brutalismu. To vše je Uherský Brod

• Upravit
• Smazat

Uherský Brod je město v okrese Uherské Hradiště, leží na řece Olšavě a žije v něm přibližně 17 tisíc obyvatel.

Právě po ní se zámeček jmenoval. Stavba ale nepřežila ani jedno století. V roce 1981 byla srovnána se zemí a v místě kde stála, zůstala jenom velká mýtina. Pamětníci dodnes vzpomínají na to, jak bílá věž zámečku vykukovala nad korunami stromů a tvrdí, že byla dobře viditelná i z železniční vlárské dráhy. Zámek měl podle nich sice krátkou historii, zato však nabitou zajímavými událostmi ze života hraběte Kounice a jeho druhé ženy.

Václav Kounic pocházel ze starobylého rodu. Narodil se v Drážďanech a díky výchově už od mládí inklinoval k českému národnímu hnutí. Na univerzitách v Praze a Vídni vystudoval práva a po studiích vstoupil do politiky. Zastával a podporoval zájmy českého národa, myslel i na sociálně slabší vrstvy, podporoval dokonce i studium žen na vysokých školách a žádal zavedení osmihodinové pracovní doby.

Když zemřel jeho bratr Albrecht, odešel z politiky a začal spravovat rodinné statky ve Slavkově a Uherském Brodě. Ve městě se seznámil s významnými osobnostmi a aktivně se zapojil do jeho budování. A poznal tam také svoji druhou ženu. Ta první, herečka Josefína Čermáková, zemřela v roce 1895.

Druhá žena, o třicet tři let mladší Josefka Horová, pocházela z chudé rodiny na Plzeňsku. Do Uherského Brodu přišla za prací. To bylo osudové rozhodnutí, protože sloužila jako hospodyně v domácnosti své tety Barbory.

Uherský Brod, Komňa, Nivnice nebo někde na cestě? Víme, kdy se Komenský narodil, nevíme ale kde

• Upravit
• Smazat

Muzea, školy, náměstí, parky, ulice, sochy, časopisy, konference, dokonce i typ písma nebo anketa o nejoblíbenějšího učitele. To vše vzniklo nebo bylo pojmenováno z úcty k učiteli národů Janu Amosi Komenskému.

Manžel tety pracoval pro hraběte Václava Kounice. Podle zápisků Václava Kounice byla Josefka krásná a taky příjemná. Neměla sice urozený původ, ale uměla se „vybraně“ chovat. Správné vystupování studovala v Praze, stejně jako řeči, hru na klavír nebo umění. V roce 1905 dosáhla plnoletosti a mohla se oficiálně objevovat po Kounicově boku.

Josefína Horová a hrabě Václav Kounic se vzali v Praze 12. května 1908. Většinu času pak pobývali v zámečku Obora u Drslavic. Místní lidé si mladou a krásnou ženu hraběte Kounice oblíbili a letohrádek po ní pojmenovali. Traduje se, že objekt s bílou věží byl vybavený a zařízený tak, aby sloužil k bydlení pro manžele a jejich služebnictvo a bylo v něm místo i pro větší počet hostů, které si Kounicovi často na zámek zvali. 

Rodinné štěstí přetrhla náhlá smrt hraběte na podzim v roce 1913. Tím skončilo i nejslavnější období historie letohrádku Pepčín. Netrvalo ani deset let. Unikátní dílo architekta Václava Wittnera čekal smutný osud. Postupná devastace a nakonec definitivní zánik.