Putování po kraji: V Zádveřicích lidé zvony tajně zakopali do země, v Kašavě mají zvon z roku 1390
V Zádveřicích zvony z mistního kostela dvakrát zachraňovali před zničením. A v Uherském Hradišti zvon z roku 1593 přežil požár a slouží dodnes.
Zvony stojí za velkou pozornost, protože jsou to mimořádná umělecká díla, která se v minulosti stávala velice hodnotnou válečnou kořistí.
Třeba při vpádech Tatarů a Turků v 17. století nebo během dvou světových válek.
Ničení zvonů se samozřejmě nevyhnulo ani Zlínskému kraji. Památkáři říkají, že těch skutečně historicky cenných kousků je v regionu už jenom několik stovek. Zvony byly neodmyslitelnou součástí křesťanství a lidé někdy pro jejich záchranu riskovali i životy.
Věra Hotařová se tak v dalším dílu putování po kraji zaměřila právě na zvony a jejich osudy.
Jednou rolníci, podruhé úředníci
Třeba v Zádveřicích na Zlínsku. V září roku 1917, to znamená v průběhu první světové války, tam rakouská vláda zabavila dva velmi vzácné zvony z věže evangelického kostela. Ještě před dalším transportem ale záhadně zmizely. Protože bylo jasné, jaký osud je čeká, rozhodla se skupina místních rolníků, že je zachrání.
Zvony, z nichž jeden vážil 543 kg a druhý 265 kg, muži v noci tajně odvezli a zakopali je na poli do země. Stopy po sobě zahladili tak dokonale, že nikdo netušil, kam zmizely. Teprve po skončení I. světové války je země vykopali a zvony mohly být opět zavěšeny do věže kostela. Hrdinský čin plný dramatických okamžiků v zádveřickém kostele připomínají pamětní desky. Dočtete se tam také, že zvony byly rekvírovány ještě jednou, během druhé světové války a dokonce i odvezeny do Prahy.
I v tomto případě se je podařilo zachránit. Zásluhu na tom měli pražští úředníci, kteří zdržovací taktikou odsunovali transport zvonů až do konce války, a tak mohly být vráceny na původní místo, tedy do evangelického kostela v Zádveřicích. Památkový úřad v Brně je v roce 1946 prohlásil za památné.
Unikátní železný zvon v Kašavě
Zatímco zádveřické zvony ustály rekvizice obou světových válek, do Kašavy, to je další obec nedaleko Zlína, se původní zvonařská díla už nevrátila. V kostele svaté Kateřiny jsou teď zvony, které byly ulité v roce 1971. Ale i tak mají v kostelní věži unikátní kousek, který unikl rekvizici, je to zvon z roku 1390. Je totiž železný, takže se pro válečné účely nehodil. Říká se, že pochází z kaple nedalekého lukovského hradu.
Zajímavý příběh s dobrým koncem má uherskohradišťský zvon z roku 1593. Původně byl vyroben pro kostel sv. Jiří, ten ale vyhořel a už se ho nepodařilo obnovit. Zvon zkázu kostela jako zázrakem „přežil“ a byl přenesen do věže kostela sv. Františka Xaverského na Masarykově náměstí, kde zvoní dodnes.
V kostele v Popovicích na Uherskohradišťsku mají třeba zvon z počátku 16. století, ale do kostelní věže se dostal až po druhé světové válce. Původní kostelní zvon byl rekvírovaný a už se ho nikdy nepodařilo najít.
Tak se popovičtí po válce vypravili do Prahy do skladiště zvonů a tam si náhradou za ten jejich vybrali zvon, který se jim líbil nejvíce. Vybrali dobře, protože teď mají druhou nejstarší památku tohoto druhu na Uherskohradišťsku.
Související
-
Mezi kopci a loukami Zlínského kraje. Komenský
Muzea, školy, náměstí, parky, ulice, sochy, časopisy, konference, dokonce i typ písma nebo anketa o nejoblíbenějšího učitele.
-
Mezi kopci a loukami Zlínského kraje. Komňa
Na stráních pod Velkým Lopeníkem na pomezí Horňácka a Kopanic je obec se zvláštním názvem Komňa.
-
Mezi kopci a loukami Zlínského kraje. Baťova pojízdná kancelář
Zlínský Baťův mrakodrap nebo jednoduše jedenadvacítka je další z unikátních staveb baťovské architektury druhé poloviny třicátých let minulého století.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka