Poslechněte si Valašský soubor Kašava ze Zlína v nových nahrávkách Českého rozhlasu
Nové nahrávky cimbálové muziky Valašského souboru Kašava ze Zlína, které vznikly v rámci folklorní prvovýroby Českého rozhlasu, představí Jaroslav Kneisl.
V září loňského roku bylo studio VII Českého rozhlasu v Brně plné mladých muzikantů ze Zlínska. V rámci rozhlasového projektu vzniklo šest snímků, na kterých se představila nejmladší generace muzikantů Valašského souboru Kašava ze Zlína.
Historie souboru
Historie tohoto zlínského souboru se píše již od počátku 70. let. U zrodu, zprvu taneční skupiny, stála manželská dvojice Libuše a Jiří Perutkovi. Zpočátku tanečníci neměli stálou muziku. To se změnilo v roce 1977, kdy se součástí souboru stala muzika vedená primášem Antonínem Bařinkou.
Tato, dnes již legendární kapela, se stala jednou z předních muzik folklorního hnutí nejen na Valašsku. Za vznikem, dodnes rezonujících, folklorních snímků stojí především již zmíněný primáš a upravovatel PhDr. Antonín Bařinka a další muzikanti a sóloví zpěváci, ze kterých jmenujme aspoň Ludmilu Bařinkovou, Jarmilu Šulákovou, Jožku Lažu či zpívajícího muzikanta Pavla Malíka. Díky znalosti písňového a tanečního repertoáru Zlínska a jižního Valašska, jeho hudebně citlivému a především poučenému zpracování, vznikla celá řada hudebně-tanečních pásem, které má soubor v repertoáru dodnes.
Další generací muzikantů Valašského souboru Kašava ze Zlína byla muzika pod vedením primáše Petra Krále, která se souborem spolupracovala od roku 1992. Její muzikantská základna vzešla ze ZUŠ Štefanikova ve Zlíně. Tato sestava navázala na práci předešlé generace a pod uměleckým vedením cimbalistky a etnografky PhDr. Lucie Uhlíkové, Ph.D. vytvořila celou řadu hudebních a folkloristických projektů a nahrála několik úspěšných CD.
Rok 2012 přinesl další generační výměnu muzikantů souboru. Nová kapela Valašského souboru Kašava vznikla sloučením cimbálových muzik ZUŠ Zlín a ZUŠ Morava a dnes hraje pod vedením Petry Pavlištíkové.
Muzikanti ve studiu
Pojďme si představit muzikanty, kteří v září loňského roku ve studiu Českého rozhlasu nahrávali. V primování se s Kateřinou Dlabajovou střídal Vojtěch Vlk. Dalšími houslisty kapely ve studiu byli Marie Rozumková, Adam Mlýnek a Antonín Bradáč. U mikrofonů se vystřídali také dva klarinetisté Sandra Peprníková a Vojtěch Matějíček. Za cimbálem seděli Albert Vyoral a Petra Pavlištíková. Basoval Tomáš Sousedík, kterému přizvukovali kontráši Ondřej Sunek a Matěj Rejzek. Specialitou všech generací muzik souboru Kašava je part violoncella. Tím nahrávky zdobila Andrea Ingrová. A kromě sólových zpěvaček Jany Kolářové a Zuzany Hegarové se hlasově přidali také ostatní členové muziky.
Místo v křesle hudební režisérky patřilo redaktorce a violistce, která je už rodově propojena se souborem Kašava, Kateřině Kovaříkové. Její režijní záměry technicky sestříhal a upravil mistr zvuku Lukáš Dolejší. Vše za dohledu vedoucí muziky Petry Pavlištíkové a vlastně všech muzikantů.
Nabízíme k poslechu nové nahrávky hudebních úprav Antonína Bařinky, Lucie Uhlíkové a Petry Pavlištíkové. Všechny svým muzikantským i pěveckým pojetím navazují na dlouhou a výraznou tradici cimbálových muzik Valašského souboru Kašava ze Zlína.
Související
-
Kašava patří mezi nejlepší vesnice Evropy. Komise ocenila udržitelný rozvoj vysoké kvality
Podle rozhodnutí komise se Kašava vyznamenává Evropskou cenu obnovy vesnice za celistvý, udržitelný a mottu odpovídající rozvoj vesnice vysoké kvality.
-
VIDEO: Cimbálová muzika Kašava zahrála k narození Českého...
Koncerty Na živú notečku sice mají svůj rytmus, ale jsou události, které si výjimku zaslouží. A vznik nové regionální stanice Český rozhlas Zlín k takový...
-
Téměř zapomenutý zvuk moravských gajd ožívá v rozhlasových nahrávkách Gajdošů z Kopanic
Do rozhlasového archivu v loňském roce přibylo celkem 34 nahrávek s délkou téměř dvou hodin lidové hudby. Poslechněte si skladby Gajdošů z Kopanic!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.