Téměř zapomenutý zvuk moravských gajd ožívá v nových rozhlasových nahrávkách Gajdošů z Kopanic

9. březen 2020

Do rozhlasového archivu v loňském roce přibylo celkem 34 nahrávek s délkou téměř dvou hodin lidové hudby. Nyní představujeme první z pěti projektů. Poslechněte si skladby Gajdošů z Kopanic!

V červnu 2019 se ve studiu 7 Českého rozhlasu Brno sešlo instrumentálně zajímavé rodinné trio. Uskupení nesoucí název Gajdoši z Kopanic, přijelo ze Starého Hrozenkova. V prostředí lidové hudby nejsou rozhodně žádnými nováčky.  Na gajdy hraje otec Bohumil a syn Jiří Gabrhelovi, zpívá manželka a maminka Lýdie Gabrhelová.

Gajdy je označení pro moravské dudy. Jedná se o starobylý lidový nástroj, který se vyskytoval v mnoha různých provedeních na celém území Moravy, v oblibě byly od Podluží až po Valašsko. Z někdejšího pastýřského nástroje se stal nástroj oblíbený i při svatbách a jiných lidových slavnostech.

Jsou to desítky let, co Gabrhelovi spolupracují se souborem Kopaničárek a Kopaničár. Na počátku 90. let se poprvé představili na Kopaničářských slavnostech jako rodinná muzika. Bohumil Gabrhel obnovil hudební tradici a vydal se na nelehkou cestu vesnického muzikanta. Jako samouk jezdil na zkušenou do Brna, na Valašsko a do jižních Čech. Dnes jsou již Gajdoši z Kopanic zkušeným a znalým hudebním uskupením.

Muzikanti vytvořili v rozhlasovém studiu celkem osm nahrávek lidových písní, které jsou především z moravsko-slovenského prostředí. Záměrně bylo osloveno úzké složení dvou gajdošů a zpěvačky, aby nahrávky daly vyniknout rodinné souhře a zvukově-zpěvné vyladěnosti.         

Za pořízením nových nahrávek Gajdošů z Kopanic stojí hudební režisérka Kateřina Kovaříková a také zvukový mistr Michal Zelinka, který se postaral o záznam i následný hudební mix.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.