Omyly o klíšťatech

Důvodem Opravníku byla zvýšená frekvence různých článků v novinách, kde bylo spousta nesmyslů a nepřesností o klíšťatech," říká Milan Pejčoch.

Jednou z nepřesností je například to, že se klíšťata vyskytují nejvíce v létě. Pravdou ale je, že nejhojnějším obdobím pro tento hmyz je duben, květen. Tedy jaro. Nejméně klíšťat se naopak vyskytuje v nejteplejších letních měsících. Druhá vlna je pak až na konci léta.

Další nepřesností je to, že se klíště do člověka zakusuje. Ve skutečnosti se speciálním sosákem zabodne do kůže. Tím vpouští do těla sliny, které například znecitlivují dané místo, brání srážlivosti krve a pak jím saje krev. Další špatná informace se týká údajného zvracení klíštěte v případě, že ho špatně vytahujeme. Nic takového podle doktora Pejčocha není.

Ve zdravotním ústavu se mohou lidé kromě jiného také ptát na nejrůznější nejasnosti. Například se často lidé mylně domnívají, že nakažená klíšťat boreliozou či jinou infekční nemocí se dají rozeznat podle toho, jak vypadají. Jedna z pacientek si třeba myslela, že klíště s červeným zadečkem je nakažené. Jedná se však o typické zbarvení samičky před tím, než se napije krve.