Velikonoce - zvyky a tradice jednotlivých dnů Svatého týdne

Květná neděle, Modré pondělí a Šedivé úterý

Velikonoční neděli slavíme vždy první víkend po prvním jarním úplňku, který následuje po rovnodennosti. O týden dříve začíná Svatý týden, zvaný také Pašijový.

Květná neděle

Název je připomínkou příchodu Ježíše Krista do Jeruzaléma, který byl uvítán palmovými ratolestmi. Proto se v tento den v kostelích světí ratolesti, v našich končinách se jedná hlavně o kočičky nebo například větvičky vrby. Mezi tradiční zvyky Květné neděle patří nošení nového oblečení a zákaz pečení. Podle pověr by se pak zapekly i květy na stromech a nebyla by žádná úroda.

Modré pondělí

V tento den se v kostelích pouze vyvěšuje modrá látka, jinak se neodehrávají žádné obřady. Hospodyně by měly zahájit velký úklid. Tradice velí v tento den nechodit do práce, i když se něco takového už dnes nedodržuje.

Šedivé úterý

Někdy se mu také říká Žluté úterý. Šedivá barva je nejspíš připomínkou zvyku vymetání pavučin a prachu ze všech koutů v domě. Žlutá barva v křesťanství symbolizuje věčnost, ctnost, rozum, úctu, vznešenost nebo boží světlo.

autor: Český rozhlas Zlín
Spustit audio

Související

Nejnovější zprávy

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.