Velikonoce - zvyky a tradice jednotlivých dnů Svatého týdne
Květná neděle, Modré pondělí a Šedivé úterý
Velikonoční neděli slavíme vždy první víkend po prvním jarním úplňku, který následuje po rovnodennosti. O týden dříve začíná Svatý týden, zvaný také Pašijový.
Květná neděle
Název je připomínkou příchodu Ježíše Krista do Jeruzaléma, který byl uvítán palmovými ratolestmi. Proto se v tento den v kostelích světí ratolesti, v našich končinách se jedná hlavně o kočičky nebo například větvičky vrby. Mezi tradiční zvyky Květné neděle patří nošení nového oblečení a zákaz pečení. Podle pověr by se pak zapekly i květy na stromech a nebyla by žádná úroda.
Modré pondělí
V tento den se v kostelích pouze vyvěšuje modrá látka, jinak se neodehrávají žádné obřady. Hospodyně by měly zahájit velký úklid. Tradice velí v tento den nechodit do práce, i když se něco takového už dnes nedodržuje.
Šedivé úterý
Někdy se mu také říká Žluté úterý. Šedivá barva je nejspíš připomínkou zvyku vymetání pavučin a prachu ze všech koutů v domě. Žlutá barva v křesťanství symbolizuje věčnost, ctnost, rozum, úctu, vznešenost nebo boží světlo.
Mohlo by vás zajímat
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
