Na pražské Malé Straně můžete na historických budovách objevit na sedmdesát domovních znamení
Pražská Malá Strana se může pochlubit množstvím krásných historických domů. Některé z nich mají nad hlavním vchodem obrázek, reliéf nebo plastiku. Jde o tak zvaná domovní znamení, kterých v malostranských uličkách můžete objevit na sedmdesát. Nejvíc pohromadě jich je v Nerudově ulici, která vede na Pražský hrad.
Domovní znamení sloužila do doby, kdy císařovna Marie Terezie nechala domy očíslovat, jako orientační značení domů. Domovní znamení často vyjadřovala postavení, zaměstnání nebo jméno majitele domu. A tak na Malé Straně najdete například domy U Tří housliček, U Zlaté číše, U Dvou slunců, U Červeného beránka, U Bílé řepy nebo U Zeleného raka.
„Většina domovních znamení, která si na Malé Straně můžeme prohlédnout, pochází z 16. století. Vznikla totiž po velikém požáru Malé Strany v roce 1541. Z té doby je také většina malostranských domů. Anebo jsou ještě mladší, barokní,“ vysvětluje Jaroslava Nováková, odborná konzultantka Prague City Tourism.
A proč domovní znamení vznikala? Především z praktických důvodů. Bylo třeba označit domy pro příchozí, ale také pro poštu. Ta byla pravidelně doručována už od 16. století. Obydlí v té době nebyla číslovaná, číslování přinesla až vláda Marie Terezie. Tehdy se domovní znamení změnila na pouhé dekorace.
Pro pojmenování domů měli lidé nejrůznější důvody. Chtěli jím vyjádřit například své jméno, profesi, cechovní příslušenství nebo zálibu. Anebo dát najevo svou moc a sílu. To zejména v případech znamení lva nebo medvěda.
Nejstarší domovní znamení bývalo na domě U Stříbrné štičky, který se kdysi nacházel v Mostecké ulici. Mezi turisty je nejobdivovanější dům U Tří housliček. A školní výpravy se vždy zastaví před domem U Dvou slunců, kde „žil a svou literární činnost započal“ - jak se píše na pamětní desce - Jan Neruda.
A právě o Nerudově ulici Jaroslava Nováková říká: „Víte, co je velmi těžké? Vysvětlit zahraničním turistům, že ‚Nerudovka‘ nebyla pojmenovaná po Pablu Nerudovi. A že ‚Neruda‘ byl jen literární pseudonym tohoto chilského básníka. A že ho odvodil právě od příjmení našeho Jana Nerudy.“
-
Kam na výlet -
Na pohovce Jožky Kubáníka -
Záhady Zlínského kraje -
Rodáci známí neznámí
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
