Miroslav Jirčík: Funkční trénink? 3 minuty denně + 2 metry čtvereční = skvělá postava
S trenérem a lektorem Miroslavem Jirčíkem, DiS. jsme mluvili o tom, jak probíhá funkční trénink.
Povídali jsme si o tom, pro koho je vhodný. Věnovali jsme se formám funkčního tréninku. A probírali jsme i chyby, kterých by se lidé měli v rámci funkčního tréninku vyvarovat.
Všeobecně lze funkční trénink definovat jako souhrnné cvičení, které do činnosti zahrnuje maximální množství svalových skupin, a to tak, aby byly co nejvíce napodobeny běžné aktivity člověka.
Funkční trénink má své kořeny v rehabilitaci
Za zakladatele funkčního tréninku se v celosvětovém měřítku považují Gary Gray, Paul Check a Národní akademie sportovní medicíny USA. Národní akademie sportovní medicíny definuje funkční trénink takto:
„Jedná se o modelovou situaci zahrnující zrychlení, zpomalení a stabilizaci svalových skupin, a to ve všech třech rovinách pohybu.“
Funkční trénink nachází své kořeny v rehabilitaci. Odborníci vytvořili sestavu cviků, které napodobovaly pacientovu činnost v domácnosti nebo v zaměstnání za účelem rychlejší a efektivnější rekonvalescence v poúrazovém období nebo po operativním zákroku.
Proč funkční trénink
Funkční trénink se snaží vytvořit takovou skladbu cviků, která klientovi pomůže provádět běžné denní aktivity s vyšší výkonností a nižším rizikem úrazu. Kvalitní trénink vede k vyšší svalové rovnováze, pozitivně napomáhá kloubní stabilitě a výrazně přispívá k prevenci zranění pohybového aparátu.
Jako příklad si můžeme uvést dřep. Bezpečné provádění dřepu v rámci tréninku bude mít mnohem větší efekt pro zdravý pohyb klienta při zvednutí se ze židle, než například izolované předkopávání na posilovacím stroji. Špatné návyky mohou samozřejmě vést ke zranění při jiné formě sportu či při každodenní činnosti.
Člověk provádí většinu aktivit s velkým rozsahem pohybu, například chůze, běh či zvedání předmětů. Mnoho těchto činností je plynulý, pomalý a rytmický pohyb. Z tohoto důvodu se funkční trénink prioritně zaměřuje na součinnost nervového a svalového systému. Mozek, který zodpovídá za svalovou činnost, nevnímá pohyb pouze jako individuální činnost konkrétní svalové skupiny, ale jako komplex aktivit.
Formy funkčního tréninku
Mezi základní formy funkčního tréninku lze zařadit: volné kladky, jednoruční činky, medicinbal, velký míč, cvičební gumičky, podložky, vaky s pískem.
Jednou z nejefektivnějších forem funkčního tréninku je cvičení na kladkových strojích. Prioritní výhodou je volný rozsah pohybu při zapojení dominantních svalových skupin, a to ve všech třech směrech pohybu. Při tahu kladky je pohyb plynulý, bez výrazného vlivu počátečního a koncového bodu celkového rozsahu. Velmi efektivně lze využít negativní opakování a zhodnotit vlastnosti gravitace.
Rozdělení tréninku
Paul Check rozdělil funkční trénink do šesti základních skupin. Tyto skupiny vytvořil na bázi činnosti pravěkých lidí: Tlak, tah, rotace, dřep, výpad a předklon.
Jednou z dominantních vlastností funkčního tréninku je využívání vlastní hmotnosti cvičence jako zátěže. Indikátor relativní síly je například počet opakování základních cviků jako jsou dřepy, kliky, přítahy.
Zdroj informací: 3D Fitness
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
